Květen 2006

V Saddámově vládě byl agent

Pavel Novotný

Spojené státy prý získaly agenta v těsné blízkosti iráckého diktátora Saddáma Husajna. Měl jím být ministr zahraničí Nadží Sabrí, který tuto funkci zastával od srpna 2001 až do pádu Husajnovy vlády. Tedy do dubna roku 2003. Irácký šéfdiplomat prý také informoval americkou výzvědnou službu CIA v tom smyslu, že Irák nemá „závažný“ program na výrobu jaderné zbraně. S odvoláním na nejmenované činitele CIA to uvedla americká televize NBC.

Ministr Sabrí se prý domníval, že Saddám Husajn má k dispozici chemické zbraně, což také patrně sdělil na Západ. Po obsazení Iráku spojenci zjistili, že Husajnův režim neměl k dispozici žádné zbraně hromadného ničení. A to přesto, že Saddám Husajn - nejen podle Sabrího - o atomovou zbraň usiloval.

Někdejší ministr zahraničí byl prý za své služby přinejmenším jednou honorován: v dubnu 2002 měl obdržet skrze důvěryhodného prostředníka 100 tisíc dolarů (asi 2,3 milionu korun). Spojené státy se patrně diplomatovi posléze odvděčily i tím, že jej nezařadily na seznam 55 nejhledanějších představitelů režimu Saddáma Husajna. Televize NBC také tvrdí, že americká tajná služba usilovala o to, aby Sabrí emigroval do USA. Útěk chtěla CIA využít k mediální propagandě proti Saddámovi Husajnovi, šéfdiplomat však s odchodem z Iráku nesouhlasil. Tehdy prý skončil kontakt mezi Sabrím a západními tajnými službami.

Zajímavé je, že podle části zdrojů televize NBC se Sabrí mohl domnívat, že spolupracuje pouze s francouzskou tajnou službou - ta je v regionu tradičně velmi aktivní. Podle jiných amerických zpravodajců však šéf iráckých diplomatů dobře věděl, že informuje rovněž USA a nejen Evropu.

Nadží Sabrí, vystudovaný anglista a překladatel, má na Západě četné kontakty jistě i mimo tajné služby. Mezi roky 1975 a 1980 pracoval jako poradce na irácké ambasádě v Londýně, v letech 1999 až 2001 byl velvyslancem v Rakousku. Korutanský populista Jörg Haider jej považuje za svého přítele a zároveň „nejkvalifikovanější osobnost“ Iráku. Haider dokonce po spojeneckém útoku na Irák nabídl Sabrímu útočiště ve svém rakouském domě.

Mezi blízkovýchodními experty se objevily spekulace, podle kterých byli Američané se Sabrím v kontaktu i těsně po obsazení Iráku. Chtěli jej prý vidět na čelném místě v nové správě země.

Otázkou zůstává, kde Sabrí žije nyní. Rakouský list Der Standard v létě roku 2003 napsal, že vyučuje na univerzitě v katarském Dauhá. Podle jiných zdrojů pobývá v Sýrii. Televize NBC s odkazem na americké rozvědčíky pouze konstatovala, že působí na nejmenované blízkovýchodní univerzitě.

(MFDNES)