Květen 2006

Je před volbami

Emanuel Mandler

Zaznamenali jsme a zaznamenáváme:

Pokládáme nedávné zbití místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše za nepřípustné násilí, pro které nenalézáme omluvu. Omluvu ovšem nenalézáme pro žádné podobné násilí, ke kterému v naší zemi dochází poměrně často a jehož obětí mnohdy bývá člověk jiné rasy nebo jiné barvy pleti, který si na rozdíl od pana Dolejše svůj úděl nevybral.

Za neméně nepřípustné a v dnešních souvislostech ještě nebezpečnější však pokládáme výroky premiéra Jiřího Paroubka, který z podněcování k takovému násilí nařkl Občanskou demokratickou stranu, „satelitní organizace, které se k ní hlásí“ a média.

Nemá smysl předstírat, že útočníky na Jiřího Dolejše jakkoli poštvala ODS, neurčité „satelitní organizace“ či média. V České republice nepochybně existují odpůrci komunismu i dnešní KSČM, což považujeme za naprosto legitimní. Tito odpůrci zde skrytě i veřejně pochopitelně existují už desítky let. Pokud se v poslední době něco změnilo, jestliže se o komunistech mluví a píše víc než donedávna, pak je to kvůli možnosti povolebního vstupu KSČM do vlády. Tuto možnost ovšem svými slovy i chováním naznačoval právě Jiří Paroubek. Není divu, že tím vyvolává řadu odmítavých reakcí. Lidé, kteří nepokládají KSČM za standardní demokratickou stranu, si přirozeně nepřejí, aby se podílela na vládě. A není pro ně lehké přihlížet náznakům, že pro dnešního předsedu vlády a zjevně nejvlivnějšího politika ČSSD je spojenectví s KSČM přijatelné. Vydávat takový postoj za nějaké štvaní či dokonce vybízení k násilí, to je nehoráznost, za kterou by se měl premiér omluvit všem, které tak neomaleně napadl.

Pan Paroubek by si měl uvědomit, že všichni občané této země nesdílejí jeho názory ani jeho pragmatismus. Vedle něj zda žijí nejméně statisíce lidí, kteří mají s komunismem velmi trpkou zkušenost a kteří si rozhodně nepřejí, aby jeho ideologie dostala další příležitost. Patříme k nim a věříme, že se ve volbách podaří novému nástupu komunistů zabránit.

Každá předvolební doba přinese něco nového. Z těchto novinek něco zůstane, většinou ne právě to nejlepší. A tak spolu s tím, jak svět stárne, jsou i předvolební doby naplněny čím dál tím většími nepravostmi.

Z nepravostí této předvolební doby vyčnívá tzv. klamavá reklama: někdo – většinou „nepřátelská“ politická strana, vydává tiskoviny a billboardy v nichž haní svou oponentku a podepisuje se nikoli svým jménem, nýbrž jménem této nepřátelské strany. Vyznamenala se tímto způsobem předvolebního boje ČSSD. Dozvídali jsme se, že ODS nám slibuje zvýšit ceny, snížit mzdy a podobné hezké věci. A pod tím vším byla podepsána ODS.

Nechme stranou politické sympatie. Ještě před léty by to byla nehoráznost, dnes je to součást předvolebního boje, kterou převádí strana ministerského předsedy. Spolu s dalšími nepravostmi tak výrazně a nepěkně poznamenala toto předvolební období.

Existují věci, které groteskním způsobem (nechceme-li už hovořit o černém humoru) poznamenávají předvolební čas, ačkoli původně by neměly být součástí boje o hlasy. Tak vznikla a působí aféra kolem ředitelky sekce pro lidská práva a rovné příležitosti na Úřadu vlády Kateřiny Jacques. Tuto ženu policista při demonstraci na 1. května surově zmlátil. S ohledem na její funkci (je podřízenou premiéra Paroubka) a na předvolební čas začal tanec s potrestáváním viníků. Je to akce rychlá, spektakulární a zasáhne co nejmírněji co největší počet osob. Jiří Paroubek se činí, aby bylo vidět, jak vykonává svou funkci spravedlivě a že „systémově“ je vše v pořádku.

Systémově by bylo s policií mnohem víc věcí v pořádku než dnes, kdyby exekutiva vyvodila patřičné závěry se surovým počínáním policajtů proti účastníkům CzechTeku. Tento policejní zásah byl surovější než zásah proti paní Jacques a dodnes nejsou ani hlavní viníci z řad policie potrestáni. Je to tedy groteskní a vypovídá mnoho o politice hlavní vládní strany, že předvádí, jak si u nás lidé nejsou rovni (vládní úředník versus prostý účastník hromadné zábavy) o blízkosti voleb nemluvě. Stane se v této věci ještě něco?