Květen 2006

Haag soudí ničitele mostu v Mostaru

Teodor Marjanovič

Psal se listopad 1993, v Mostaru zuřily boje mezi místními Chorvaty a muslimskými Bosňáky. Ztepilý kamenný most, pnoucí se vysoko nad řekou Neretvou, byl poničený a v jeho zdivu zely díry. Skvostnou památku se Bosňáci snažili zachránit před zkázou. Po jeho stranách rozvěsili pneumatiky a vystavěli na něm lešení s provizorní střechou, aby minometné granáty při dopadu vybuchovaly nad ním. Byl v tu chvíli už posledním mostem ve městě, strategický význam však neměl. Bosňáci měli pod kontrolou už jen malou část ulic na západní straně. A navíc bylo zřejmé, že tahat přes něj těžké zbraně nelze, každou chvíli mohl spadnout.

Svého času byl most považován takřka za div světa. To proto, že byl dutý. Osmanští architekti se tak snažili zmenšit jeho váhu. I proto bylo s podivem, že krásné kamenné veledílo, postavené v roce 1566 na rozkaz sultána Sulejmana Nádherného, všem střelám odolávalo.

Pak jednoho dne do města dorazil velitel chorvatských sil Slobodan Praljak. Byl to rychlokvašený generál, jenž se do čela vojenských oddílů dostal kvůli svým výborným kontaktům s chorvatským prezidentem Franjo Tudjmanem a jeho ministrem obrany Gojkem Šušakem. Praljak se narodil v roce 1945 v Bosně, ale studovat odešel do Záhřebu, stal se elektroinženýrem. Dal se však na zcela jinou dráhu: stal se televizním a filmovým producentem a také vyučoval sociologii a filozofii. Tuto kariéru ukončil, když vypukla válka.

Gojko Šušak jej učinil hlavním prostředníkem pro dodávky zbraní Chorvatům v Bosně. A Tudjman v něm našel člověka, který mohl realizovat jeho plán rozparcelování Bosny na úkor Bosňáků. Jinými slovy, Praljak měl za úkol zničit do roku 1992 fungující chorvatsko-bosňácké spojenectví proti Srbům, kteří v Bosně uvedli dílo válečné zkázy do chodu. Aby se mu to povedlo, musel zničit i symboly soužití. A takovým byl právě kamenný most spojující po staletí křesťanský a muslimský břeh Mostaru.

Prezidentův konfident

Tudjman i Šušak zemřeli dříve, než je haagský tribunál mohl obvinit. Ale Praljak se ocitl spolu ještě s pěti dalšími chorvatskými lídry ve společném spisu haagských žalobců. Nese odpovědnost za masové vraždy, brutální týrání a vyhánění Bosňáků s cílem etnicky očistit jižní Bosnu tak, aby mohla být demograficky přičleněna k Chorvatsku.

Včera (26. 04. 2006 - pozn. red. CS-magazínu) začal se šesticí, v jejímž čele figuruje bývalý politický vůdce bosenských Chorvatů Jadranko Prlič, v Haagu proces. Všichni se vzdali už před dvěma roky, i když vinu odmítají. Tribunál jim dovolil čekat na začátek soudu na svobodě v Záhřebu. Zatím není jasné, jestli se Haag bude zbořením památky vůbec zabývat. Seznam spáchaných zločinů na lidech je dostatečně obsáhlý, aby byl Praljak odsouzen na dlouhá léta za mříže.

Jenže svět si na něj stejně bude nejvíce pamatovat jako na člověka, který dal povel tankům, aby přímou střelou zbořily mostarský most. Stalo se to 9. listopadu, scénu na video zachytily mírové jednotky OSN, stojící tenkrát na blízké vyvýšenině. Most vybuchne, jeho kameny padají a vzápětí k nebi mohutně vyšplouchne voda z řeky. Obnova mostu byla jedním z prvních projektů poválečné rekonstrukce. Ve stavbě jsou použity kameny vylovené z Neretvy.

(MFDNES)