Květen 2006

Policie jde po vrazích Horákové

Luděk Navara

Policie chce dostat před soud poslední dva žijící organizátory procesu, kteří v padesátých letech poslali na smrt političku Miladu Horákovou. Trestní stíhání hrozí dvěma bývalým komunistickým prokurátorům, jejich jména státní zastupitelství neuvedlo. MF DNES však zjistila, že jedním z žijících aktérů procesu je prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová, která se zaměřovala právě na Horákovou. Byla i u její popravy. Asi osmdesátiletá Brožová bydlí v Plzni, ale v jejím bytě včera nikdo nebyl ani nezvedal telefon.

�Z mého pohledu měla na justiční vraždě podíl,� řekl historik Petr Blažek. �Státní zástupce už udělil pokyny k tomu, aby byla vyhodnocena případná trestní odpovědnost,� řekl Martin Omelka z pražského městského zastupitelství.

Horáková je jedinou ženou popravenou v komunistickém Československu z politických důvodů. S ní byli popraveni další tři odsouzení. Možnost, že bývalí prokurátoři půjdou do vězení, je malá. Za justiční vraždu v tuzemsku dosud nikdo potrestán nebyl. Přesto však není vyloučeno, že se oba bývalí prokurátoři mohou ocitnout �alespoň� před soudem. Oba už byli dokonce nedávno obviněni, státní zástupce však obvinění zrušil a nařídil obstarat další důkazy. Ty policie v současné době shromažďuje. Měly by prokázat, že proces nebyl řádně veden ani podle tehdejšího práva, ale byl pouhou inscenací, pečlivě připraveným divadlem kontrolovaným sovětskými poradci.

�Máme doloženo, že na obžalované byl vyvíjen nátlak,� řekl náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret. Tehdejší prokurátoři i soudci, ale i vyšetřovatelé se scházeli na ministerstvu spravedlnosti, kde byli instruováni, jak proces vést. �Už před procesem se dělaly schůzky, kde byla popřena dělba moci. Tam se scénář celého procesu domlouval. Tahle skutečnost ukazuje roli těch dvou žijících prokurátorů. Byli kolečkem v nějakém stroji,� říká historik Petr Blažek.

S tím, jak byl proces připraven, se však může seznámit každý sám. Stačí, aby zhlédl mnohahodinový záznam z procesu, který byl donedávna uložen v archivu a který byl za komunistické éry zakázán. Tam je například dobře vidět, že prokurátorka Brožová byla cíleně nasazena na ženy, tedy především na Horákovou - zřejmě šlo o promyšlený režijní tah. Žena čelící mužům by mohla u jiných žen vzbudit �nežádoucí� sympatie. �To, co jsem viděl v archivních pramenech, je jasné. Byla mladá, a když nebyla hlavní postavou, fakt, že dostala na starost Horákovou, ukazuje, že její role nebyla zanedbatelná,� řekl Blažek.

Bývalým prokurátorům, pokud by se jejich podíl na justiční vraždě potvrdil, hrozí několikaleté tresty vězení. Alespoň teoreticky, vzhledem k časovému odstupu jsou ve velmi vysokém věku. Odsouzení je však nepravděpodobné i z toho důvodu, že česká justice přistupuje k trestání vražd spáchaných komunistickou justicí zatím shovívavě.

Potrestání zcela unikl například prokurátor Karel Vaš zodpovědný za vraždu generála Heliodora Píky, ale i prokurátor Ján Pješčák, který připravil justiční vraždu Aloise Jeřábka. Přitom v uvedených případech stejně jako u Horákové nikdo nepochybuje o tom, že proces byl zmanipulován. �Je tam podezření, že byly porušeny i tehdejší zákony. V procesu šlo o to nepřipustit důkazy svědčící v její prospěch,� upozornil Bret.

Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 navzdory protestům z celého světa. Milost jí odmítl udělit i její někdejší kolega z parlamentu, komunista Klement Gottwald. A spolu s ní byli popraveni další tři (nevinně) odsouzení. Devět dalších dostalo vysoké tresty vězení a přišli o majetek. Na proces navazovaly další, dílčí zinscenované soudy.

(MFDNES)