Květen 2006

Budou za Němky rodit Polky?

Zita Senková

Po pádu železné opony nastala vlna odchodu Němců ze zaniklé NDR na západ. Města se začala vylidňovat a lidé vtipkovali o tom, kdo v osiřelých panelácích jako poslední zhasne. Nyní se baví tím, že východoněmecké dálnice jsou šestiproudé jen proto, aby se tam vešla všechna auta těch, co prchají za lepším. Německo se vylidňuje, což už neplatí pouze o východě. Alarmující trend už nemůže zásadně změnit k lepšímu dokonce ani podstatně vyšší porodnost přistěhovalců.

Zatímco počet nezaměstnaných a starých lidí stoupá, rapidně klesá porodnost a počet těch, kteří se stěhují na bohatý jih Německa, ale také na Mallorku, do Norska, Jižní Afriky či do USA. Vědci varují před časovanou demografickou bombou a fatálními následky nízké porodnosti.

„Nejdříve nechtějí rodit, a pak ještě nechtějí umřít,“ můžete nyní slyšet sice cynickou, nicméně realitu vystihující poznámku. Navzdory tomu, že v uplynulých patnácti letech se do obnovy bývalé NDR investovalo na bilion eur, více než dva miliony lidí odešly na západ. Například jen Sasko-Anhaltsko ztratilo deset procent obyvatelstva.

Podle expertů opustí východ země do roku 2010 na milion lidí. A konec tohoto vývoje je v nedohlednu. Zpátky do „západního“ Německa se vracejí také jeho obyvatelé, „Wessis“, které po sjednocení lákala na východě nová pracovní místa.

Masivní odliv hlásí již několik let především ženská populace, která opouští venkov a hledá lepší perspektivu ve městech. Možná právě tady začíná spirála. V oblastech, které takto přicházejí o potenciální matky, klesá porodnost. To platí rovněž o městech, kde ženy dělají kariéru a často končí jako „single“.

Nikde na světě nedochází k takovému odlivu žen jako ve východním Německu. Vědci to vysvětlují tím, že ženy neváhají uchopit osud do vlastních rukou, jsou mnohem flexibilnější než muži a nemají strach před změnou ani džunglí velkoměsta. Pro život a práci ve vylidněných částech na německé východní hranici s Polskem a Českou republikou, kde je nevyužitá perfektní infrastruktura, se politikové snaží lákat mladé pracovní síly ze zemí střední a východní Evropy. Jak ale ukazují statistiky, ke stabilizaci porodnosti v Německu „nepřispívají“ ani Polky, které jsou zde nejžádanější nevěsty z řad cizinek (loni se jich za Němce vdalo 4 900).

Typickým příkladem rozporuplnosti vývoje v Německu po sjednocení je saské město Görlitz na polské hranici. Multimilionové dotace z něj udělaly perlu Lužice s více než 4 000 chráněnými památkami, přesto byty se zrekonstruovanými fasádami zejí prázdnotou. Z města odešel každý čtvrtý občan. Opačná situace je na druhé straně řeky, v polském Zhořelci s bytovou nouzí. Němci proto usilují o to, aby se do Görlitzu nastěhovali Poláci a oživili malebné, nicméně osiřelé město.

Na webových stránkách saské vlády proto najdete údaje o tom, že zde „chybí“ asi 70 tisíc žen ve věku mezi 18 a 40 lety, zatímco v sousedním západním Polsku je zase nedostatek mužů. „Jazyková bariéra sice existuje, lze ji však překonat,“ tvrdí také jedna seznamka v Görlitzu. Proto zde jdou na odbyt zejména slovníky.

(MFDNES)