Květen 2006

Sudetští Němci vyzvali české politiky k dialogu o historii

Představitelé Sudetoněmeckého krajanského sdružení vyzvali českého prezidenta Klause, vládu i parlament k otevřenému dialogu o společné minulosti. Českou politickou elitu přitom vybídli, aby se distancovala od "zločinného vyhnání" sudetských Němců z území tehdejšího Československa. Čeští politici by podle představ sudetských Němců měli postupovat stejně jednoznačně, jako se německá vláda omluvila za zločiny spáchané na obyvatelstvu jiných národů ve jménu nacismu. Sudetoněmecký landsmanšaft v nejnovější iniciativě nabízí české straně "otevřený a upřímný dialog", jehož cílem má být "vyřešení společných problémů a smíření českého národa a sudetoněmecké menšiny."

"Apelujeme proto na vedoucí představitele českého státu, aby opustili politiku blokády a v evropském duchu zasedli k jednacímu stolu se zástupci sudetoněmeckých sdružení," píše se v prohlášení.

V memorandu, z něhož citovala agentura APA, sudetoněmecký landsmanšaft znovu požaduje zrušení takzvaných Benešových dekretů a odsouzení "veškerých křivd spáchaných v zemi na obyvatelstvu německého původu". Podle Sudetoněmeckého krajanského sdružení není otázka majetku sudetských Němců zkonfiskovaného po válce v Česku na rozdíl od jiných zemí, například Litvy, Lotyšska, Maďarska nebo Rumunska, stále právně vyřešena.

"Řada skvělých uměleckých památek, po staletí nesoucích pečeť německého osídlení, byla z části zničena či ponechána ve zchátralém stavu, nebo dílem opravena i za peníze sudetoněmeckých vyhnanců," tvrdí se v dokumentu.

Podle sudetoněmeckých zdrojů se poválečné události dotkly více než tří milionů německých obyvatel a "v důsledku české brutality, podvýživy a nemocí" jich na 250 tisíc zahynulo. Česko-německá komise historiků se však shodla na mnohem menším počtu obětí v rozsahu mezi 15 a 25 tisíci.

Takzvané Benešovy dekrety, soubor právních norem, které byly vydávány v letech 1940-1945 československým prezidentem Edvardem Benešem, mimo jiné umožnily zabavení majetku a vysídlení německy hovořícího obyvatelstva z poválečného Československa. Nebyl v nich však zakotven odsun. O něm rozhodly vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi v srpnu 1945 s ohledem na roli, kterou německá menšina sehrála při rozbíjení Československa a při okupaci.

(MFDNES)