Červen 2006

SkyEurope: Naučíme Čechy létat

Jan Cizner

Téměř na třech stech kožených sedačkách se budou Češi ode dneška vozit z Prahy do sedmi evropských měst. Dva nejnovější letouny Boeing 737 v barvách SkyEurope na Ruzyni přivezl Christian Mandl se svým společníkem Alainem Skowronkem. Cena letenky? Od 290 korun, ke kterým je nutné připočítat ještě letištní poplatky. Kolik takhle levných letenek je v jednom letadle k mání, není pevně dané. V nevelkém sídle společnosti vedle bratislavského letiště na cenách pracují tři lidé, kteří podle aktuální obsazenosti musí spočítat, aby cena byla pro cestující zajímavá, ale firma na letu neprodělala.

"Český trh je zajímavý, ale zatím sem nízkonákladové aerolinie vozily spíše turisty, které lákala Praha. My to chceme otočit a nabídnout Čechům cestování za rozumné ceny," říká Mandl roztomilou, ale velmi dobrou slovenštinou. Jeho nízkonákladové aerolinie totiž vznikly na Slovensku. Ne však zrovna ve šťastnou chvíli. Bylo to pět dní před teroristickými útoky v září 2001. Po čtyřech letech provozu bude mít SkyEurope šestnáct letadel Boeing 737 a dvanáct letounů nové generace je na cestě od amerického výrobce. Na dalších šestnáct má firma ještě opci, a může si je proto koupit, pokud bude chtít. "Tak úplně špatná situace to nebyla. Měli jsme dobrý byznys plán a za zády bohatou Vídeň," vysvětluje Mandl s tím, že kdo chce provozovat nízkonákladové aerolinky, musí hodně šetřit. "Dvě hlavní města padesát kilometrů od sebe s tak rozdílnými náklady a kupní silou, to je světový unikát," míní Mandl.

Zatímco dříve podle něho jezdili Slováci létat z Vídně, dnes Rakušané jezdí na bratislavské letiště. Třetina cestujících tam přijíždí z Rakouska. "Prostě jsme vrátili Bratislavu na leteckou mapu Evropy," tvrdí Mandl s tím, že z ní zmizelo slovenské hlavní město po rozdělení Československa. Bratislava od té doby neměla pravidelné spojení se světem a byla zřejmě posledním hlavním městem Evropy, odkud nebyla přímá linka do Londýna. Teprve po SkyEurope přišly do města nad Dunajem společnosti Lufthansa, EasyJet nebo RyanAir.

Svaly si aerolinky podle Mandla udělaly na Slovensku. "Tam, kde není taková konkurence, jako je třeba v Praze, se startuje lépe," vysvětluje. Na Slovensku se mu líbí také rovná devatenáctiprocentní daň. Mandl je po rodičích Rakušan, ale má i belgické občanství, protože se narodil v Bruselu.

Jeho kolega Skowronek měl být původně jen poradcem. "Jeden den jsem si koupil BussinesWeek a tam byl text o něm. Zavolal jsem mu, že mám projekt nízkonákladové společnosti, a on přijal, že mi bude dělat poradce," vzpomíná Mandl. "Pak byl ale s výsledky analýzy tak spokojený, že se rozhodl jít do toho se mnou," dodává.

Od palačinek do vzduchu

Po zapsání do obchodního rejstříku začal nejdříve péci palačinky. "Své první zaměstnance jsem mohl zaplatit jenom tak, že jsem v Bratislavě otevřel malou francouzskou restauraci. Na palačinky toho moc nepotřebujete, stačí sirup, mléko a tak," popisuje start podnikání. Mandl neměl žádného bohatého strýčka, jen plán na papíře, takže musel vyrazit hledat investora. "Obešli jsme jich snad sto. Byla to nejkomplikovanější chvíle v podnikání," přiznává s tím, že žádná banka nechtěla půjčit. "Bylo to, jako když chcete točit film. Musíte mít dobrý scénář, tedy byznys plán, casting v podobě managementu a zbývá producent. Nakonec jsme ho našli ve fondech rizikového kapitálu skupiny ABN Amro a Evropské banky pro obnovu a rozvoj," říká. Začínal s deseti lidmi v malé kanceláři v centru Bratislavy a s šesti malými letadly Embraer pro třicet lidí. Ty už aerolinky vrátily leasingovým firmám a mají jen jeden typ letadla, Boeing 737. "Pro udržení nízkých nákladů to jinak nejde. Jeden typ šetří nejen náklady na údržbu, ale i třeba výcvik posádek," podotýká Mandl.

Od roku 2002, kdy začali létat, naučili například Slováky na trase z Bratislavy do Košic přesednout z aut a vlaků do letadel. SkyEurope pomohla i špatná dálniční síť v zemi a neexistující rychlovlaky, běžné v západní Evropě. Zlomovým bodem podle Mandla byl start linek z Bratislavy do Paříže a Londýna. Po pořízení prvního boeingu a otevření linky do Paříže začali přemýšleli o možnostech propagace. "Na velkou marketingovou kampaň jsme peníze neměli, a hledali jsme proto jiný koncept, co Francouzům nabídnout," říká Mandl. Nakonec na letadla vybrali fotografie slovenské modelky Adriany Sklenaříkové, kterou Francie znala díky sňatku s fotbalistou Christianem Karembeuem. Modelka si však na svoji fotku na letadle musela chvíli počkat, protože SkyEurope dostaly nabídku být v září 2003 oficiálním partnerem pro papeže. "Byli jsme první nízkonákladová společnost, která vezla na palubě svého letadla papeže, a to hned čtyřikrát," říká Mandl. Na tomtéž letadle se z trupu usmívala slovenská modelka.

K prvnímu milionu přepravených cestujících dokončily SkyEurope po třech letech otevření čtyř základen. Po první Bratislavě následovala v roce 2003 Budapešť, kde byly SkyEurope vůbec první nízkonákladovou společností, a o rok později si aerolinie zapíchly firemní vlaječku i ve Varšavě a Krakově. Pátá Praha je letošní novinkou. "Jednotlivé národní trhy jsou sice zajímavé, ale vlastně malé. Nás zajímá celý region, proto je Praha logickým krokem. A proto se také nejmenujeme SkySlovakia, ale SkyEurope," vysvětluje Mandl.

Jeden milion cestujících znamenal začátek, další dva velké zlomy podle Mandla přišly loni. Aerolinky se rozhodly jít na burzu, a to hned na dvě - ve Vídni a Varšavě. Objednaly si také 32 nových letadel za 1,8 miliardy dolarů, tedy zhruba 43 miliard korun. Polovinu závazně, na druhou mají opci. Pro srovnání: ČSA si objednaly loni letadel dvanáct.

Na rozvoj peníze z akcií

Peníze na další rozvoj získala firma podle Mandla právě vydáním akcií. Do té doby měli od fondů a dalších investorů k dispozici zhruba 785milionů korun, po uvedení na burzu získali 1,7 miliardy korun. Akcie aerolinek mají za sebou i špatné dny, kdy spadly z původní ceny šest eur až na čtyři. Ale pak se vyšplhaly zpět. "Minulou středu jsme měli rekord 6,35 eura," říká Mandl. Od února jde cena nahoru. Skoro šedesát procent investorů je malých, nedrží více než pět procent společnosti. Mandl se Skowronkem mají ve společnosti okolo devíti procent. S tím, že by je někdo skoupil, zatím nepočítají. "Vždy samozřejmě může přijít zajímavá nabídka, ale teď na to nemyslíme. Je spousta jiných a zajímavějších věcí, které musíme řešit. Nová letadla, logo. Teď investujeme peníze a úsilí do toho, abychom vybudovali značku," říká Mandl.

To, že čísla jsou pro SkyEurope hlavní, potvrdila i při nedávném otevření linky v Praze šéfka Ruzyně Hana Černochová. "Jednání se SkyEurope byla rychlá a tvrdá," řekla tehdy. Mandl se Skowronkem si Prahu načasovali dobře, protože, jak tvrdí, dříve nebylo na Ruzyni volno. Vzali totiž po odcházejícím Fischer Airu volné časy a mimo jiné i posádky. Získali tak rychle bez zbytečných nákladů český personál vyškolený na boeingy. Z téměř devíti set zaměstnanců budou mít v Česku SkyEurope asi stovku.

(MFDNES)