Červen 2006

Právní stát

Martin Daneš

Chci hovořit o člověku, jehož domácí média donedávna vydávala za "nebezpečného vraha Roztočila". Rostislav Roztočil utekl v roce 1980 z Československa na Západ. O pár let později zde byl obžalován z vraždy, jíž se měl dopustit v roce 1975, a v roce 1985 v nepřítomnosti odsouzen na 24 let nepodmíněně. (Tělo údajné oběti se nenašlo - pozn. red. CS-magazínu.) Praha požádala dvakrát o Roztočilovo vydání Rakousko ještě v průběhu jeho procesu a na počátku devadesátých let i Německo, kam se mezitím přestěhoval. Oba státy žádost zamítly.

Po převratu si Roztočil u českých úřadů vyřídil pas a začal čile navštěvovat svou starou vlast. V roce 2000 byl náhle na hranicích zatčen a poslán do valdické věznice. Roztočil tvrdí, že až do té chvíle o svém rozsudku za vraždu nic nevěděl.

Pět let si pak Roztočil odseděl v nejtvrdších českých vězeních a domáhal se obnovení svého procesu. I když se v daném případě spekuluje o nevyjasněné úloze tajných služeb, problémem je tzv. právní kontinuita a s ní související nezpochybnitelnost rozsudků totalitní justice. A i když Československo v roce 1990 přistoupilo k Evropské úmluvě o lidských právech, jež každému zaručuje nárok na spravedlivý proces, právo občana odsouzeného v nepřítomnosti na obnovu procesu bylo do domácího právního řádu zaneseno až v roce 2002; Roztočil měl smůlu, že byl zatčen o dva roky dříve, a tak se vcelku důvodně mohl obávat, že soud, jenž se měl v prosinci 2005 vyjádřit k jeho žádosti o obnovení procesu, ji smete ze stolu. V listopadu využil příležitosti a z vězení uprchl; přejel hranici a v Německu se nechal zatknout. Před několika dny Německo Roztočila propustilo a českou žádost o jeho vydání znovu zamítlo, protože domácí soud dosud nedokázal rozhodnout v otázce obnovení procesu. Můžeme to interpretovat i takto: Němci nevěří, že je Česko právní stát.

V roce 1985 jsem rovněž emigroval a po čase mi matka mezi řečí sdělila, že se od "kohosi" doslechla o mém odsouzení na rok nepodmíněně. Po roce 1989 byl paragraf o nezákonném opuštění republiky zrušen a můj trest vymazán. Toto je však pouze má spekulace: ani o vymazání trestu jsem nebyl po svém návratu do vlasti nikým informován a vše jsem si odvodil až ze svého prvního výpisu z rejstříku trestů, který jsem - s lehkou úlevou - našel čistý. Nejspíš mě tu mezitím nikdo neodsoudil za vraždu.

Pro něčí uši možná absurdní Roztočilovo tvrzení, že o rozsudku až do svého zatčení v roce 2000 nevěděl, mi sice zní též absurdně, bohužel však vůbec ne nevěrohodně. Pohled na emigranta jako na zrádce, jenž si nezaslouží stejné zacházení jako ostatní, v Kafkově zemi přežilo dlouho za listopad 1989.

A - jak vidno - přežívá dodnes.

(www.danes.cz)