Červen 2006

Policie jde po vrazích Horákové

Luděk Navara

Policie chce dostat před soud poslední dva žijící organizátory procesu, kteří v padesátých letech poslali na smrt političku Miladu Horákovou. Trestní stíhání hrozí dvěma bývalým komunistickým prokurátorům, jejich jména státní zastupitelství neuvedlo. MF DNES však zjistila, že jedním z žijících aktérů procesu je prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová, která se zaměřovala právě na Horákovou. Byla i u její popravy. Asi osmdesátiletá Brožová bydlí v Plzni, ale v jejím bytě včera nikdo nebyl ani nezvedal telefon.

„Z mého pohledu měla na justiční vraždě podíl,“ řekl historik Petr Blažek. „Státní zástupce už udělil pokyny k tomu, aby byla vyhodnocena případná trestní odpovědnost,“ řekl Martin Omelka z pražského městského zastupitelství.

Horáková je jedinou ženou popravenou v komunistickém Československu z politických důvodů. S ní byli popraveni další tři odsouzení. Možnost, že bývalí prokurátoři půjdou do vězení, je malá. Za justiční vraždu v tuzemsku dosud nikdo potrestán nebyl. Přesto však není vyloučeno, že se oba bývalí prokurátoři mohou ocitnout „alespoň“ před soudem. Oba už byli dokonce nedávno obviněni, státní zástupce však obvinění zrušil a nařídil obstarat další důkazy. Ty policie v současné době shromažďuje. Měly by prokázat, že proces nebyl řádně veden ani podle tehdejšího práva, ale byl pouhou inscenací, pečlivě připraveným divadlem kontrolovaným sovětskými poradci.

„Máme doloženo, že na obžalované byl vyvíjen nátlak,“ řekl náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret. Tehdejší prokurátoři i soudci, ale i vyšetřovatelé se scházeli na ministerstvu spravedlnosti, kde byli instruováni, jak proces vést. „Už před procesem se dělaly schůzky, kde byla popřena dělba moci. Tam se scénář celého procesu domlouval. Tahle skutečnost ukazuje roli těch dvou žijících prokurátorů. Byli kolečkem v nějakém stroji,“ říká historik Petr Blažek.

S tím, jak byl proces připraven, se však může seznámit každý sám. Stačí, aby zhlédl mnohahodinový záznam z procesu, který byl donedávna uložen v archivu a který byl za komunistické éry zakázán. Tam je například dobře vidět, že prokurátorka Brožová byla cíleně nasazena na ženy, tedy především na Horákovou - zřejmě šlo o promyšlený režijní tah. Žena čelící mužům by mohla u jiných žen vzbudit „nežádoucí“ sympatie. „To, co jsem viděl v archivních pramenech, je jasné. Byla mladá, a když nebyla hlavní postavou, fakt, že dostala na starost Horákovou, ukazuje, že její role nebyla zanedbatelná,“ řekl Blažek.

Bývalým prokurátorům, pokud by se jejich podíl na justiční vraždě potvrdil, hrozí několikaleté tresty vězení. Alespoň teoreticky, vzhledem k časovému odstupu jsou ve velmi vysokém věku. Odsouzení je však nepravděpodobné i z toho důvodu, že česká justice přistupuje k trestání vražd spáchaných komunistickou justicí zatím shovívavě.

Potrestání zcela unikl například prokurátor Karel Vaš zodpovědný za vraždu generála Heliodora Píky, ale i prokurátor Ján Pješčák, který připravil justiční vraždu Aloise Jeřábka. Přitom v uvedených případech stejně jako u Horákové nikdo nepochybuje o tom, že proces byl zmanipulován. „Je tam podezření, že byly porušeny i tehdejší zákony. V procesu šlo o to nepřipustit důkazy svědčící v její prospěch,“ upozornil Bret.

Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 navzdory protestům z celého světa. Milost jí odmítl udělit i její někdejší kolega z parlamentu, komunista Klement Gottwald. A spolu s ní byli popraveni další tři (nevinně) odsouzení. Devět dalších dostalo vysoké tresty vězení a přišli o majetek. Na proces navazovaly další, dílčí zinscenované soudy.

(MFDNES)