Červen 2006

S potkany proti guerille

V laboratorním bludišti pobíhá šest bílých potkanů. Nejchytřejší z nich, který dostal jméno Lola, už dokáže v devíti případech z deseti najít v labyrintu dřevěných uliček vzorek výbušniny. Hlodavci podstupují speciální výcvik na policejní základně v Sibate, které leží blízko kolumbijské metropole Bogotá. Na konci letošního roku by měli být schopni vyčenichat nášlapnou minu v jakémkoliv terénu.

Během loňského roku nášlapné miny zabily nebo zmrzačily 1 075 Kolumbijců. Republika na severozápadě Jižní Ameriky se tak dočkala smutného prvenství: miny tu mají na svědomí dokonce více obětí než v Afghánistánu nebo v Kambodži. Letos kolumbijské miny připravily o život či zdraví zatím 375 osob. Zhruba šedesát procent obětí tvoří příslušníci státních ozbrojených sil, zbytek jsou civilisté - často malé děti, které na minu šlápnou při cestě do školy nebo při hraní venku.

Miny v krajině nastražuje především povstalecké hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), které tvrdí, že bojuje za sociální spravedlnost v zemi. FARC získává peníze díky pěstování koky. Kladením min brání policii v přístupu jak k plantážím koky, tak ke svým táborům. Kvůli nesmiřitelnému boji mezi vládou a FARC, který trvá už čtyři desítky let, zemřelo přes 120 tisíc lidí.

Chytřejší než psi

Policie používá k vyhledávání min cvičené psy. Nejlepší přátelé člověka jsou však na podobnou práci příliš těžcí, takže se nezřídka stává, že pes nalezenou minu odpálí a zabije tak nejen sebe, ale i policistu, který ho doprovází.

Potkan Lola váží 220 gramů, a protože k odpálení nálože je nutná zhruba čtyřsetgramová zátěž, má hlodavec pro pátrání po výbušninách mnohem lepší předpoklady než pes. „Je to tak. Potkan si může stoupnout na minu a nic se mu nestane,“ potvrzuje policejní plukovník Javier Cifuentes, ředitel „potkaního“ projektu.

Malé hlodavce si pochvalují i jejich cvičitelé. Podle nich mají potkani mnohem více vyvinutý čich než psi a vyhledávat výbušniny se učí dvakrát rychleji. Navíc jsou proti psům levnější, méně toho snědí, snáz se přepravují a při své pátrací misi se dokáží protáhnout i do úzkých prostor.

Zvířata jdou do boje

„Zdá se, že potkaní samice jsou bystřejší než samci,“ svěřuje se Cifuentes s dosavadními poznatky. „Až náš program rozšíříme a zdokonalíme, zabere výcvik nových potkanů pouhé tři měsíce,“ věří. Kolumbijské policisty inspirovali zhruba před rokem jejich kolegové z Mosambiku, kteří se také pokoušejí vychovat z potkanů pomocníky strážců zákona.

Hlodavci se tak dostávají na nový elitní seznam zvířecích bojovníků proti terorismu. Vedle nich figurují například pavouci, červi, švábi nebo včely. Například americké ministerstvo obrany se snaží vychovat včelí roje, které vycítí trhavinu. Včely by v budoucnu měly hlídkovat na letištích i v rizikových oblastech.

Američané se ovšem nechtějí spokojit jen s pomocí zvířat a hodlají proti teroristům nasadit i zástupce flóry: chtějí vypěstovat geneticky modifikovaný plevel, který v případě biochemického útoku změní svou barvu.

(reuters, tpa)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)