Červen 2006

Bude u nás americká raketová základna?

Jaroslav Spurný

Česká republika se možná stane součástí amerického antiraketového systému. Jde o novou verzi někdejších „hvězdných válek“ prezidenta Ronalda Reagana, na které pracuje Pentagon už šest let – hlavně kvůli nebezpečí útoku ze severní Koreje či Íránu. Projekt má ještě dost vojenských, strategických a politických neznámých, ale několik smluv, které ohledně něj Česko se Severoatlantickou aliancí v poslední době uzavřelo, naznačuje, že plán získává ve světě jasnější obrysy. Nastal čas, aby se zásadní otázkou přítomnosti či nepřítomnosti zahraničních vojenských základen na našem území začala zdejší mocenská elita i veřejnost zabývat trochu důkladněji.

Z Česka ke hvězdám

Reaganův plán hvězdného deštníku začal v 90. letech oprašovat už prezident Bill Clinton, ale armáda se jím začala vážně zabývat až za jeho nástupce George Bushe, po teroristickém útoku na New York. Podle informací zveřejněných ve světovém tisku, získaných buď z utajených zdrojů, nebo na základě drobných prořeknutí amerických politiků, plánují USA postavit ve světě dvanáct základen, v nichž budou umístěny rakety (po deseti na jedné základně), které jsou schopny likvidovat útočné rakety dlouhého doletu. První základna se má stavět v Kalifornii, druhá na Aljašce. Své území dali pro antirakety k dispozici Australané a pravděpodobný je souhlas Britů. Dánové podepsali už před dvěma lety s USA smlouvu, která zřejmě umožní postavit antiraketová sila na americké základně Thule v Grónsku.

Před dvěma lety prozradil americký státní podtajemník pro mezinárodní bezpečnost John Bolton, že USA jedná o stavbě základny s Polskem, tentýž rok se prořekl český vojenský přidělenec ve Washingtonu, že tatáž jednání jsou vedena s Českou republikou. Později se v tisku objevily drobné zprávy o dalších možných lokalitách v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku. Součástí projektu v řadě zemí aliance je výstavba speciálních radarů, které jsou schopny včas zachytit odpálení útočné rakety. Například v Polsku jich má stát šest, v Maďarsku tři a v Česku dva. Radary nebudou sloužit jen hvězdným válkám, ale také monitorování běžného i vojenského leteckého provozu. Původně se uvažovalo, že antiraketový systém by měl být v provozu už letos, ale politické, strategické i běžné úřední spory oddalují jeho spuštění do dalšího desetiletí.

Deštník u Slavkova

Jak se zatím k programu staví Česká republika? Začněme tím, co je nejkonkrétnější, stavbou radarů. Výstavba obou by měla Českou republiku stát zhruba dvě stě milionů korun. Vyjdou tak levně, protože veškerou špičkovou technologii v ceně miliard korun zaplatí aliance.

Jeden radar by měl stát ve východních Čechách a tato stavba už byla schválena. Druhý, pro NATO i projekt hvězdných válek důležitější radar by měl vyrůst u Sokolnice na Brněnsku, na místě starého armádního zařízení postaveného v padesátých letech ještě sovětskou armádou. Jenže obyvatelé okolních vesnic, zvyklí za totality sdílet sousedství českých i sovětských vojáků, jsou dnes proti. Jejich zvolení komunální zástupci už čtyřikrát odmítli požadavek armády zařadit stavbu radaru do územního plánu. Důvod? „Jde o blízkost Slavkovského bojiště, které je místem odpočinku desítek tisíc padlých vojáků,“ tvrdí Stanislav Brož, právní zástupce jedné z obcí. Věc komplikuje fakt, že půda, na které staré zařízení stojí, byla v padesátých letech Sokolnici neoprávněně vyvlastněna a vrácena v restituci, takže vojáci nemají šanci něco bez obce prosadit. „Bohužel vhodnější místo pro stavbu radaru neexistuje. Nechali jsme si vypracovat spoustu studií, ale žádnou jinou variantu jsme nenašli,“ říká ministr obrany Karel Kühnl. „Jde o zásadní ,páteřní‘ radar české armády a důležitou součást aliance, parametry jeho postavení jsou důležité,“ dodává. „Je to problém, ale neumím si představit nějaké nové vyvlastnění, něco podobného, co tamní lidé zažili v padesátých letech se Sověty,“ dodává stínový ministr obrany z ODS Petr Nečas. Tak ministerstvo podalo proti čtvrtému zamítnutí územního plánu další odvolání a čeká, co se stane.

Paroubkova sci-fi

Pokud jde o možnou americkou základnu, není nutné zatím žádné územní rozhodnutí řešit. „Ano, o věci se jedná s USA, v rámci NATO, ale jde o expertní studie, zatím žádná lokalita nebyla vybrána,“ říká tisková mluvčí ministerstva obrany Iva Ruskovská. Je ale zvláštní, že těmito „expertními jednáními“ se dosud prý oficiálně nezabývala ani vláda, ani parlament. „Zatím nebylo nutné předávat nějaké informace, vše je v řádu úvah, možností, nemůžeme přece dělat jakousi anketu mezi politiky, zda s diplomatickými jednáními uvnitř aliance souhlasí,“ vysvětluje tiskový mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.

„Je to politická science fiction,“ řekl českým novinám k možnosti stavby základny premiér Jiří Paroubek před měsícem, když se o plánu zmínil americký deník Washington Post. Pro pražský anglickojazyčký týdeník Prague Post byl ale mírnější. „Vše je zatím ve stadiu debat,“ prohlásil.

„ODS měla vždy ve svém programu spolupráci na antiraketovém deštníku a proti rozmístění případných součástí tohoto systému bychom nic neměli,“ říká stínový ministr Nečas. Nicméně stavba základny v Česku je zřejmě málo pravděpodobná. Země by musela poskytnout na její výstavbu plochu o rozměru sta kilometrů čtverečních, základna by byla vyňata z české jurisdikce a území by podléhalo americkým zákonům. „Vylučuji, že bych souhlasil se stavbou jakékoli zahraniční základny na území České republiky,“ řekl před třemi lety prezident Václav Klaus. Stejný názor mají podle stejně starého průzkumu i občané. Dvě třetiny obyvatel Česka zásadně nesouhlasí se zřízením zahraniční vojenské základny, pouze dvacet procent je pro. „Pokud vím, většina našich občanů nesouhlasila ani s naší vojenskou účastí v Iráku,“ neztrácí naději na vstřícný postoj Nečas. „Jde o složitý problém, ale spojencům bychom měli vycházet vstříc.“

Putin říká ne

Problémy se stavbou amerických antiraketových základen ilustruje Polsko. Minulá vláda (současná se kvůli vnitropolitickým problémům věcí zatím nezabývala) podmínila svůj souhlas souhlasem ruského prezidenta Putina. Rusové totiž tvrdí, že plánované základny ve skutečnosti obkličují Rusko a že řeči o korejském či íránském nebezpečí jsou výmluvou, protože tyto země žádné rakety, které by mohly ohrozit USA či západní Evropu, vůbec nemají. Americká exekutiva argumentuje rozvojem íránského a korejského jaderného programu a tvrdí, že výroba raket dlouhého doletu je pro řadu zemí otázkou blízké budoucnosti a že je nutné mít připravenou obranu. Takže Poláci „nedostali svolení“ Putina a jednání uvízla na mrtvém bodě. Proto je pro Američany důležité jednání s Českem, které nesousedí s žádnou postsovětskou zemí a vztahy s Ruskem nemá tak komplikované jako Poláci.

(Respekt, www.respekt.cz)