Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Červenec 2006


Pavlík Morozov - udavač č. 1?

Ludmila Lukavská

Autor Jurij Družnikov se v knížce Udavač 001 (http://lib.ru/PROZA/DRUZHNIKOV/morozow.txt) zabývá starou kauzou Pavlíka Morozova vskutku důkladně a přináší řadu překvapujících zjištění. Zde jsou.

Pavel Trofimovič Morozov nebyl v době svého hrdinského činu stár 14, ale jenom 12 let. Navštěvoval už třetí rok první třídu a podle názoru místní učitelky Zoji Kavinové byl slabomyslný.

K proslavenému udání donutila Pavlíka jeho matka Taťána Morozovová, která doufala, že když její manžel Trofim Sergejevič Morozov přestane být předsedou místního sovětu, bude muset opustit svou milenku Ninu Amosovou a vrátit se k ženě a dětem. Obsah toho "udání" existuje v několika protichůdných verzích, ale předseda Trofim Sergejevič Morozov nebyl zřejmě nikdy souzen, jen zmizel z Gerasimovky - i se svou milenkou. Údajně dožili pod jinými jmény někde v evropské části Sovětského svazu.

K Pavlíkově vraždě nedošlo bezprostředně po předmětném udání a zatčení jeho otce, ale více než o rok později. Nezavraždili ho místní kulaci, ale agenti NKVD, kteří potřebovali Pavlíka mrtvého, aby ho mohli zařadit do kremelské martyrologie. A také se potřebovali zbavit čtyř místních kulaků. Udělali to dost neprofesionálně. Jednak si zpočátku spletli dítě, takže nejprve omylem zavraždili Pavlíkova mladšího bratra Fjodora (což se ututlalo), napodruhé si k činu vybrali dobu, na kterou mohl všem čtyřem obviněným poskytnout nezvratné alibi Pavlíkův dědeček Sergej. Protože děd byl ochoten svědčit u soudu (dokonce o tom sepsal prohlášení), byl zabit dříve, než k soudu došlo. A tak mohli být všichni čtyři obvinění bez problémů odsouzeni a popraveni.

Pavlíkova matka Taťána nemohla ve vsi zůstat, protože ji sousedé vinili z celého toho masakru (celkem devět mrtvých - pokud byli Amosová a předseda Morozov rovněž zabiti, dostala tedy od soudruha Stalina domek na Krymu a v něm žila až do své smrti (1983).

Na fotografiích Pavlíka Morozova porůznu publikovaných v sovětském tisku je prokazatelně pět různých, navzájem si nepodobných pionýrů, ale na žádné z nich není skutečný Pavlík. Pohlédnete-li na jeho dochované fotografie, pochopíte proč.

Pavlíkova nejmladšího bratra Alexeje, který byl za druhé světové války pilotem a na rozdíl od Romana, posledního z bratrů Morozovových, válku přežil, odsoudil brzy po válce vojenský soud pro špionáž. Jsou důvody se domnívat, že ho ve skutečnosti jeho kolegové opili, dali mu do kapsy nějaké tajné materiály a zavolali vyšetřovatele SMERŠ. Nebyl, jakožto bratr pionýrského hrdiny, u jednotky oblíben.



Zpátky