Červenec 2006

Mluvme anglicky

Teodor Marjanovič

Více než dvě století po vzniku svého státu američtí zákonodárci navrhují: ustanovme angličtinu oficiálním jazykem. Ale vždyť v USA se přece anglicky mluví, napadne každého. To ano, avšak výsadní postavení angličtiny v zemi není nijak právně ukotveno. A Senát to chce nyní změnit.

Jistě, Shakespearova řeč je jazykem, jímž mluví americká vláda, drtivé většině Američanů je mateřštinou, hovoří se jím všude. Spojené státy to však nikdy nezakotvily ve své legislativě, přestože i jejich ústava a deklarace o nezávislosti byly v 18. století sepsány v angličtině. Světová velmoc oficiální jazyk dodnes nemá. Na rozdíl od celkem 51 zemí světa, které angličtinu jako svou oficiální řeč ve svých zákonech ustavily.

Americký Senát schválil dvě opatření, která by mohla udělat tečku za táhnoucí se americkou debatou o tom, jestli je takové určení potřebné. Podle prvního návrhu je angličtina „národním“, podle druhého „jednotícím“ jazykem USA. Slovu „oficiální“ se zkrátka Senát i nyní vyhnul. „Chtěli jsme udělat gesto ve prospěch asimilace,“ řekl pro agenturu Associated Press republikánský senátor Lindsey Graham. Sám hlasoval pro obě opatření, která budou zahrnuta do balíku imigračních zákonů, o nichž Kongres debatuje už drahnou dobu.

V USA každý rok přibude asi 700 tisíc cizinců, z nichž mnozí anglicky dokážou říci jenom „yes“ či „no“, tedy ano nebo ne. Nejvíce cizinců je Hispánců, jejichž počet se obvykle odhaduje na 27 milionů. Mnozí z nich se do Spojených států dostali ilegálně, pěším pochodem z Mexika přes poušť do Arizony, Nového Mexika nebo Kalifornie. Takových „ilegálů“ je konkrétně jedenáct milionů, zpravidla načerno pracují jako pomocné síly v zemědělství nebo v úklidových firmách. Kongres řeší, jestli je má vyhostit, nebo jim umožnit, aby časem mohli legalizovat svůj pobyt.

Stoupenci nekompromisního přístupu tvrdí, že některé americké státy, jako Arizona, Kalifornie, Florida, New York či Illinois, získávají přílišný hispánský ráz. Tomu je prý třeba učinit přítrž. Takové hlasy se ozývají hlavně mezi republikány. Prezident George W. Bush, který své projevy při návštěvách různých koutů USA rád opepří výrazy a vtípky ve španělštině, razí vstřícnější přístup. Ztráty americké identity se neobává, nikoho nechce vyhošťovat a navrhuje, aby Kongres pro potřeby národní ekonomiky vypracoval program dočasných pracovních víz. Cestu k občanství nechce imigrantům znemožnit, ale požaduje, aby složili test z dostatečné znalosti angličtiny. Aby to však prosadil, potřebuje získat podporu i jestřábů mezi zákonodárci.

Začátkem týdne proto Bush vyrukoval s návrhem nasadit na jižní hranici až šest tisíc příslušníků Národní gardy, která je součástí armády USA. A podobně se dají interpretovat i senátní opatření ohledně angličtiny. Jako další pokus republikánů o to, aby se vlk nulové tolerance nažral a koza Bílým domem prosazované kompromisní přistěhovalecké legislativy zůstala celá. Navenek to však politici nepřiznávají. Republikánský senátor Jim Inhofe, předkladatel zákona o angličtině coby „národním“ jazyku Spojených států, odmítl kritiku demokratů, že je jeho úprava namířená proti Hispáncům.

Zákon, jehož definitivní znění bude teprve muset schvalovacím a přepisovacím soukolím Sněmovny reprezentantů projít, určuje, že všechna dosavadní vícejazyčná opatření budou platit dál. Španělské nápisy na veřejných budovách a v městské dopravě zůstanou na svém místě. Demokraté tomu moc nevěří. Šéf demokratů v Senátu Harry Reid návrh dokonce označil za „rasistický“. Sami Hispánci tak daleko nezacházejí, lídři jejich zájmových organizací jako třeba Raul Gonzales citovaný listem Washington Post, dávají najevo rozčarování. „Je to zdrcující zpráva, kterou budeme našim lidem těžko vysvětlovat,“ prohlásil.

Hispánci odmítají argument, že je angličtinu coby oficiální jazyk nutné zavést už proto, aby Spojené státy nedopadly jako Kanada, kde je existence dvou úředních řečí odrazovou deskou pro separatistické snahy frankofonních obyvatel provincie Québec. Takové srovnání je prý nesmysl, neboť španělsky hovořící lidé jsou rozptýleni po celých USA.

Faktem je, že Hispánců je dnes kolem 9 % procent obyvatel USA, tedy stejně jako Němců při sčítání v roce 1790. Jenže jako Hispánci dnes byli i Němci tehdy rozptýleni, což vedlo k jejich rychlé jazykové asimilaci. A to aniž by angličtina byla ustavena coby oficiální řeč.

(MFDNES)