Červenec 2006

České lesy vymírají, varují vědci

Jan Gazdík

Česko bez lesů? Za čtyřicet let to může být drsná skutečnost. „Plantážový porost, jemuž budeme říkat lesy, nebude mít s lesy nic společného. Budou to ,lesy nelesy‘ bez života, určené především k ,produkci dřeva‘,“ říká Jan Farkač z Lesnické fakulty České zemědělské univerzity. Farkač je jedním z autorů alarmující zprávy českých vědců o stavu lesů, pod kterou se podepsalo přes dvě stě třicet akademiků, geologů, lesníků či biologů. Experti varují, že lesy nadále chřadnou a téměř se už nedokážou vypořádat s hrozbami - ať jde o kůrovce, silnější vítr, houbovité choroby či překyselenou půdu. „Zašlo to tak daleko, že každé z těchto rizik přerůstá běžně v rozsáhlou kalamitu,“ připomíná Jakub Hruška z České geologické služby.

Lék je podle akademiků jediný: radikální změna hospodaření v lesích, jinak se nenávratně změní v mrtvé „parky“ na výrobu dřeva. Lesy jsou podle zprávy vážně nemocné nejen kvůli starým zátěžím imisí, ale i proto, že mají zcela nevyhovující druhovou a věkovou skladbu. Decimuje je i holosečná těžba a přemnožená srnčí a jelení zvěř. Roční škody napáchané zvěří jdou podle ředitele Botanického ústavu Akademie věd ČR Jana Kirschnera do milionů korun. A další miliony se bez účinku věnují na ochranu stromků před okusováním. Kirschner říká, že nemá ve zvyku navrhovat jednoduché kroky. Přesto doporučuje až osmdesátiprocentní snížení srnčí a jelení zvěře: „Jinak se zoufalý stav v téměř marném vysazování semenáčků nezmění.“

Akademici upozorňují i na fakt, že i když kyselé deště kvůli odsíření elektráren výrazně zeslabily, kyselost půdy v lesích se dál zvyšuje. Přispívá k tomu jehličí z monokulturních lesů. Zdravý les se podle Hrušky skládá z listnatých i jehličnatých, a navíc různě starých stromů. Ten se pak bez větších potíží vypořádá s kůrovcem, vichřicemi, velkými suchy či plísněmi. „Odnese to totiž jen část stejně starých druhů stromů - ty ostatní přežijí. Ale když kůrovec napadne oslabený smrkový les vysazený v tentýž rok, odnesou to všechny stromy,“ říká Hruška.

Z vymýcené planiny pak deště odplavují většinu půdy a v té, která zůstala, vymírají mikroorganismy nutné pro růst nových stromů. Akademici to považují za bludný kruh, který může změnit jen nový národní lesnický program a lesnický zákon.

Názory vědců zpochybňuje Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. „Jde o účelová tvrzení vytržená z kontextu a často i mylně interpretovaná,“ uvedl ředitel ústavu Petr Zahradník.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek se akademiků zastává: „Jde o zásadní varování, které odpovídá našim statistikám. Zdravotní stav lesů je špatný a do velké míry za to může současné hospodaření.“

Jan Kirschner z Botanického ústavu se domnívá, že pokud by se hospodaření v lesích změnilo, může se to na jejich zdraví viditelně projevit už za patnáct let. V opačném případě nebude „les neles“ plnit žádnou ze svých funkcí: zajišťování pitné vody, ochranu před povodněmi či blahodárný vliv na klima.

(MFDNES)