Červenec 2006

Zbraň proti zlodějům

Roman Všetečka

Tým českých vědců vyvíjí novou zbraň proti zlodějům, kteří by v budoucnu mohli být identifikováni nejen pomocí otisků prstů, hlasu nebo DNA, ale i na základě pohybu. Podle odborníků má totiž každý člověk svůj charakteristický styl chůze, takže při identifikaci pachatele pomocí záběrů průmyslových kamer nemusí být zloději ani vidět do tváře. Nenechavce usvědčí jeho kroky.

"Každý člověk se pohybuje svým individuálním způsobem. Známou osobu člověk dokáže rozpoznat podle chůze již na dálku. A právě toto je předmětem našeho vědeckého zkoumání," řekl vedoucí vědeckého týmu Jiří Straus. Odborníci se nyní snaží najít části těla, které se pohybují stále stejně, avšak u každého člověka odlišně. Jednou z takových částí těla je například vnější okraj ucha, který se pohybuje stejně jako těžiště celého těla.

Pachatelé často podle Strause nejdříve prozkoumají místo přepadení či krádeže předem, aby znali přesné rozmístění průmyslových kamer a nemohli tak být identifikováni. Pokud se nová metoda osvědčí, už jim skrývání obličeje před objektivy kamer nepomůže. "Na základě záznamu si můžeme podle pohybového chování osobu identifikovat přesto, že nevidíme její obličej. Sledujeme, jak se pohybuje například ramenní kloub nebo horní okraj hlavy. To vše opisuje nějakou křivku, která je pro každého člověka individuální," uvedl.

Podle Věry Dvořákové z bezpečnostní služby ABL, která se na projektu podílí, výzkum probíhá již třetím rokem a ukončen by měl být v roce 2008. "Dosavadní poznatky výzkumu se již využily pro identifikaci osob u některých případů. Například pachatel, který přepadl benzinovou pumpu, byl na základě poznatků tohoto výzkumu odsouzen na tři roky nepodmíněně," řekla Dvořáková.

Celý systém tak může doplňovat další bezpečnostní prvky založené na bázi bimetrie. Vedle stále populárnějšího skenu sítnice lidského oka to může být i systém na rozpoznávání obličeje či porovnávání 3D snímku hlavy. Mezi další prvky, které se v bimetrii používají patří například geometrie ruky, otisk prstu, tvar ucha, dlaň nebo tělesný pach.

Na chůzi majitele budou možná zanedlouho reagovat i mobilní telefony. Finský vědec vynalezl velmi nápaditý způsob, jak ztížit krádeže mobilních telefonů a notebooků. Vše je založeno na detekci stylu chůze majitele. Jakmile s přístrojem odchází nebo utíká zloděj, zařízení změnu rozpozná a spustí alarm.

(Český s lovenský svet, www.czsk.net/svet)

Politická korektnost

Autor: Benjamin Kuras | Publikováno: 23.05.2006 | Rubrika: Kulturní válka„Politická korektnost“ (anglickou zkratkou PC) je jev, který na Západě kvete už nějakých patnáct let – odstartoval přibližně zároveň s pádem komunismu. V Česku se chytá jen zvolna, protože se příliš podobá staré dobré socialistické pokrokovosti, kterou Češi ještě úplně nevydýchali. Pod záštitou Evropské unie se mu ale už dlouho neubrání, stojí na něm téměř všechny evropské zákony a regulace. Je marxistického původu a dal by se nejjednodušeji popsat jako myšlenková tyranie vůči normální většině, fungující tak, že předstírá ohleduplnou a soucitnou laskavost vůči všem možným nenormálním menšinám, které vnímá jako tak či onak znevýhodněné a musí je proto zvýhodnit. Těch si dokáže navymýšlet tolik, až z nich udělá privilegovanou většinu a z normální většiny znevýhodněnou menšinu. Mezi takovéto menšiny zařazuje všechny, kdo se nějak liší od většinového normálu. Kromě menšinových etnik třeba homosexuály, tělesně a duševně postižené, intelektuálně zaostalé či pomalé, nedostatečně vzdělané a tu a tam dokonce i praktikující zločince. Vychází při tom z přesvědčení, že tyto znevýhodněné skupiny se a priori nemohou dopouštět ničeho nesprávného, a jestliže se toho dopustí, je to vina té zvýhodněné většiny, která je svým neohleduplným chováním k tomu utvořila.

PC začala nejprve jako jev lingvistický, nahrazováním slov a pojmenování, které třída samozvaných ideologů pokládala za urážlivé, ponižující, či nedostatečně ohleduplné vůči vybraným skupinám. Tím se mnohá do té doby normální pojmenování stala pro slušné lidi nepřijatelná a nepoužitelná.

Mírnou formou lingvistické politické korektnosti v češtině je postupný zánik kdysi běžných a krásných slov jako mrzák, blázen, hluchý, slepý nebo chorý a jejich nahrazení korektními ale kýčovitými pojmy jako tělesně postižený, duševně postižený, neslyšící, nevidomý, nemocný. V angličtině tato výměna zachází až do absurdit jako „člověk tělesně (duševně) znevýhodněný“ nebo „člověk odlišných schopností“. Impotenci v diagnózách nahradila „erektilní disfunkce“. A u zaostávajících žáků se slovo „neúspěch“ při známkování má na návrh labouristických myslitelů nahradit frází „odložený úspěch“.

O stupínek výš – ale pořád jakž takž neškodná - je korekce takzvaného „sexismu“, která upravuje třebas i tradiční náboženské texty tak, aby jména Boží byla v gramatickém kontextu pohlavně neutrální a nebyla spojována s mužským rodem. A jednu dobu feministky navrhovaly, aby se vedle history (jeho story) učila taky herstory (její story). Ještě o něco nad ní stojí korekce slov používaných u osob páchajících trestné činy. Tak se z mladistvých delikventů stává „riziková mládež“ – která za své činy nemůže a neručí. O další stupínek výš je jazyková opatrnost etnická, jejíž nejnovější absurditou je zákaz žádat v kantýnách britské policie a dalších státních úřadů „černou kávu“, pro případ, že by to urazilo některého černocha. Místo toho je nařízena „káva bez“, tedy bez mléka, protože v Británii se káva – stejně jako čaj – podává automaticky s mlékem, pokud si neřeknete jinak. Z obav, aby se neurazili muslimové, se u zločinů spáchaných muslimy uvádějí pachatelé jako „Asiaté“, což ale zase uráží Indy a Číňany. Jenže o těch se ví, že za to nebudou nikoho vraždit, takže politická korektnost obsahuje i prvek zbabělosti.

Náboženská ohleduplnost k menšinám vede v anglosaských zemích k zákazu “Veselých vánoc“ nahrazovaných „zimními svátky“ nebo „prosincovými prázdninami“, „svátečními dárky“ a dokonce „svátečním stromkem“, a městská rada Birminghamu si místo vánoc vymyslela nové důmyslné jméno Winterval čili „zimní interval“.

Politická korektnost vychází z historicky ověřeného vědomí, že jazykem, jakým člověk jevy pojmenovává, se utváří způsob jeho vnímání světa a událostí. A že jazyk se tak stává důležitou formou myšlenkové a společenské kontroly občanů. Protože změněný výběr slov mění i naše myšlení, a to směrem od normálního konzervativního tradicionalismu (politické nesprávnosti) k pokrokovému inženýrství lidských duší (politické správnosti), funguje jako účinná cenzura a omezení svobody projevu.

Politicky nekorektního činu se Češi a ostatní nováčci v EU dopustili tím, že stranili Americe a ne Francii, za což je Chirac hned usadil, aby nepropásli příležitost učit se mlčet. Nevěděli, chudáci, že Amerika je v Evropské Unii už několik let sprosté slovo a podporovat ji patří k nejhorším projevům politické nekorektnosti. Politicky korektní je naopak kšeftovat se Sadámem Husajnem a financovat z evropských daní palestinské teroristy a jejich školy vychovávající batolata k sebevražedným útokům na Židy, kteří jsou podle politicky korektního Koránu „potomky opic a prasat“.

Rovněž politicky nekorektní byla v postkomunistické střední a východní Evropě privatizace, která zašla příliš daleko k thatcherovskému modelu a musela se před vstupem do EU zpomalit až opětně připostátňovat, přičemž nejhoršími provinilci byli Estonci.

Politicky korektní je podle vzoru EU zvyšovat daně, protože ponechávat příliš mnoho peněz občanům na útratu by bylo politicky nekorektní. Aby ale mohli udržovat ekonomiku v úspěšném chodu, je politicky korektní jim usnadnit vypůjčování a politicky nekorektní jim připomínat, že to někdy budou muset vrátit. Třeba se najde někdo, kdo to za ně politicky korektně zaplatí nebo jim ten dluh odpustí. Tím bude nejpravděpodobněji daňový poplatník, proto je politicky korektní zvyknout ho na vysoké daně.

Politicky nekorektní by bylo Čechům vyčítat nedostatky, za které podle principů politické korektnosti nenesou žádnou odpovědnost, protože byli obětí historických okolností, které z nich udělaly, co dnes jsou a co by nebyli, kdyby se historické okolnosti vyvíjely jinak.

Je tedy politicky nekorektní po nich chtít, aby se chovali jako „Stará Evropa“ a naopak je politicky korektní, že se „Stará Evropa“ začíná chovat jako oni.

Volební program NSDAP

1. Požadujeme na základě práva sebeurčení národů sjednocení všech Němců a vznik Velkého Německa.

2. Požadujeme zrovnoprávnění německého národa s ostatními národy a zrušení mírových smluv z Versailles a St.Germain.

3. Požadujeme zemi a půdu (kolonie) pro obživu našeho lidu a usídlení přírůstku našeho obyvatelstva.

4. Státním občanem může být pouze soukmenovec. Soukmenovcem je pouze ten, kdo je německé krve, bez ohledu na vyznání. Žádný Žid nemůže proto být soukmenovcem.

5. Kdo není státním občanem, může žít v Německu pouze jako host a musí podléhat cizineckým zákonům.

6. Právo rozhodovat o řízení státu a jeho zákonech může příslušet pouze státním občanům. Proto požadujeme, aby každý veřejný úřad, lhostejno jaký, ať již v Říši, zemi nebo obci, byl vykonáván pouze státními občany. Bojujeme proti zkorumpovanému parlamentnímu hospodářství a obsazování úřadů pouze podle potřeby stran, bez ohledu na charakter a schopnosti uchazeče.

7. Požadujeme, aby se stát zavázal v první řadě zajistit možnosti výdělku a životní perspektivy státních občanů. Pokud není možné uživit všechny příslušníky státu, je nutno vykázat z Říše příslušníky cizích národů (ty, kteří nejsou státními občany).

8. Je třeba zabránit každé další imigraci ne-Němců. Požadujeme, aby všichni ne-Němci, kteří se přistěhovali do Německa po 2. srpnu 1914, byli ihned přinuceni opustit Říši.

9. Všichni občané státu musí mít stejná práva a povinnosti.

10. První povinností každého občana státu musí být (produktivní) duševní nebo tělesná práce. Činnost jednotlivce nesmí ohrožovat zájmy celku, nýbrž se musí dít v rámci celku a ku prospěchu všech.

Proto požadujeme:

11. Zrušení bezpracných příjmů, získaných bez vynaložení úsilí, tj. odstranění úrokové poroby.

12. S ohledem na nesmírné oběti na majetku a krvi, které požaduje každá válka na svém lidu, musí být osobní válečné obohacování označeno jako zločin proti národu. Proto požadujeme restituci válečných zisků, a to beze zbytku.

13. Požadujeme zestátnění všech (dosud) vzniklých trustů (podniků).

14. Požadujeme rozdělení zisků velkopodniků.

15. Požadujeme vytvoření velkorysého systému péče o staré občany.

16. Požadujeme vytvoření zdravého středního stavu a jeho podporu, okamžité zespolečenštění velkých obchodních domů a jejich pronajmutí za nízké ceny malým živnostníkům, co největší zohlednění všech malých živnostníků při dodávkách státu, zemím nebo obcím.

17. Požadujeme pozemkovou reformu, přizpůsobenou našim národním potřebám, vytvoření zákona o vyvlastnění půdy pro veřejně prospěšné účely bez náhrady. Požadujeme odstranění pozemkové daně a zabránění spekulacím s půdou.

18. Požadujeme nemilosrdný boj proti těm, kteří svou činností poškozují společné zájmy. Sprosté zločince, lichváře, šmelináře a jim podobné je třeba potrestat smrtí, a to bez ohledu na jejich vyznání a rasu.

19. Žádáme, aby bylo římské právo, sloužící materialistickému světovému názoru, nahrazeno německým obecným právem.

20. Aby bylo každému schopnému a pilnému Němci umožněno dosáhnout vyššího vzdělání a tím také vedoucího postavení, musí se stát postarat o důkladné budování naší lidově-vzdělávací soustavy. Učební osnovy všech vzdělávacích zařízení je třeba přizpůsobit potřebám praktického života. Pochopení státní myšlenky je třeba podporovat již od počátku školní výchovy (v občanské výchově). Požadujeme, aby bylo zvláště nadaným dětem chudých rodičů bez ohledu na jejich stav nebo postavení poskytnuto vzdělání na náklady státu.

21. Stát se musí postarat o povznesení zdraví lidu, a to ochranou matky a dítěte, zákazem práce mladistvých, zvyšováním tělesné zdatnosti na základě povinné tělesné a sportovní výchovy ze zákona, větší podporou všech spolků, které se zabývají fyzickou výchovou mládeže.

22. Požadujeme odstranění žoldnéřského vojska a vytvoření lidové armády.

23. Požadujeme uzákonění boje proti vědomým politickým lžím a jejich rozšiř