Červenec 2006

V Kremlu zkouší myslet na budoucnost

Alexandre Gajdamacký

Rusko patří k zemím, které se radují z vysokých cen ropy a plynu. Nakolik se ale radují samotní Rusové? V Rusku platí jedno staré přísloví: Když nejsou peníze, je to problém, pokud ale jsou, je to problém ještě větší. Kvůli rekordním cenám ropy a plynu teď Rusové peníze mají. Mají tedy i problémy s tím, jak s nimi naložit?

Zlaté časy už v Rusku jednou zažili. Psala se 70. léta minulého století a na Západě vypukla energetická krize. OPEC se společně domluvil na zdražení ropy, barel stál až 35 dolarů a SSSR mohla z příjmů zásadně modernizovat svoji armádu. Studená válka byla v plném proudu a běžný občan Ruska byl rád, že nesedí ve vězení a má co jíst. A že je možné příjmy z ropy rozumně rozdělovat mezi obyvatelstvo jako třeba v Kuvajtu? O tom tehdy v Rusku nikdo neslyšel.

Dnes to mají Putin a jeho tým těžší. Všichni kolem se ptají, co s těmi miliardami dolarů bude, kam je vláda chce investovat. Vláda již před časem zřídila Stabilizační fond (SF), v němž je nyní asi 1,8 bilionu rublů (necelých 1,5 bilionu korun), když jen od začátku letošního roku přibylo 600 miliard rublů.

Ministerstva se teď mezi sebou přou o to, kdo má z dolarového koláče ukrojit větší díl. Během nedávného setkání šéfů vlád Eurasijského ekonomického společenství v Minsku prohlásil ruský premiér Michail Fradkov, že už ví, jak by se daly peníze moudře utratit. Výčet zní ale zatím velmi obecně: jde o výzkum moderních technologií, vesmírný program, rozvoj telekomunikací. Nic konkrétnějšího zatím premiér neprozradil, pouze poznamenal, že Stabilizační fond roste zázračným tempem.

Šéf ministerstva ekonomického rozvoje a obchodu German Gref a ministr financí Alexej Kudrin ale rozhazovačné nálady usilovně brzdí. Již dlouho vyzývají kolegy, aby v zájmu krocení inflace v žádném případě státní výdaje nezvyšovali. Fradkov v Minsku mluvil o inflaci také, ale s větším optimismem: prý není důvod ke strachu, vláda má vše pod kontrolou, inflace v roce 2006 nepřesáhne 8–9%. Ta se již ale v květnu vyšplhala k 5,6 procenta.

Zatím jen na důchody

Koncem května se na toto téma vyjádřil i prezident Vladimír Putin ve svém výročním poselství vládě, parlamentu a všem ostatním „Rossijanům“. Zveřejnění tohoto dokumentu bývá nesmírně důležité, neboť obvykle startuje honbu rezortů za jednotlivými body státního rozpočtu na příští rok. To, co prezident upřednostní, dostane i v praxi více peněz.

Prezident nečekaně prohlásil, že hlavním cílem není utrácení, ale naopak boj s inflací. Konkrétní kroky jsou však zatím mlhavé: Putin ministrům poradil „zvýšení efektivity rozpočtových výdajů“ nebo mluvil o větší finanční nezávislosti regionů. Už tam prý z Moskvy spolu s penězi nebudou odcházet přesné seznamy položek, za něž se mají peníze utratit. S větší finanční pravomocí chce Moskva zpřísnit kontrolu využívání peněz.

Peníze ze Stabilizačního fondu Putin míní utrácet výhradně na likvidaci rozpočtového deficitu nebo na úhradu zahraničních dluhů. Kromě toho má zůstat nespecifikovaná „nedotknutelná“ rezerva. Stabilizační fond má být také rozdělen na dvě části: jedna má zachránit ruskou ekonomiku před případnými otřesy (například nečekaným poklesem ceny ropy), druhá bude mít název Fond budoucích generací (FBG). Jeho zřízení, smysl a způsob vedení chce ruská vláda teprve řešit. Mluví se o tom, že do začátku získá 10% celkové kapacity Stabilizačního fondu. Zatímco ten má za úkol peníze chránit (neprovádět žádné rizikové operace), FBG údajně dostane volnou ruku k takovým investicím, které by objem peněz dále zvětšily.

Přímá distribuce peněz směrem k občanům po vzoru ropných států Blízkého východu se tedy v Rusku nechystá. Úroveň univerzit, zdravotnictví nebo infrastruktury není dobrá, zlepšovat se má ale postupně. Jediná investice, s jejíž pomocí Putin v dohledné době plánuje pozvednutí životní úrovně spoluobčanů, je zvýšení důchodů. Již v tomto směru úkoloval vládu. Jen pro zajímavost: průměrný důchod v Rusku dnes dosahuje něco kolem 3 000 rublů, tedy zhruba 2 500 Kč.

Peníze ze saúdsko-arabské ropy

Jak se rozdělují příjmy z ropy například v Saúdské Arábii? Prvním rozdílem oproti Rusku je už to, že všechna ložiska i těžební společnost ARAMCO patří stoprocentně státu, tedy královské rodině. Zatímco například Gazprom drží ruská vláda „jen“ z jednapadesáti procent. Zbytek vlastníků je nepřehledný. Příjmy ze saúdskoarabské ropy jdou stoprocentně do královské pokladny, nepřímo pak ve vydatné míře putují občanům království. Vláda například dotuje střední a vysoké školy a studentům dává slušná stipendia. Platí státní nemocnice. Rodiny dostávají velmi výhodné půjčky na domy (splácí méně, než si půjčili). Další formou pomoci jsou také výhodné úvěry domácím podnikatelům a další různé formy podpor.

(Respekt, www.respekt.cz)