Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Červenec 2006


Neúspěšní restituenti chystají žaloby u OSN

Neúspěšní restituenti, kteří se u českých soudů nedomohli vrácení vyvlastněného majetku v dobách komunismu, chystají novou vlnu žalob v zahraničí. Kromě známější cesty prostřednictvím Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku chtějí využít nově vytvářený úřad Rady pro lidská práva. Ten vzniká pod křídly Organizace spojených národů a sídlit bude pravděpodobně ve švýcarské Ženevě. "Téměř sedmnáct roků se marně snažíme o vrácení rodového, zděděného nebo vydělaného majetku. Ženeva je další cesta, jak můžeme uspět," říká Dagmar Karschová, která vede Svaz občanské sebeobrany SOS, jenž sdružuje necelou tisícovku neúspěšných restituentů především zemědělského majetku.

Necelá stovka z nich, převážně babiček a dědečků vysoko přes důchodový věk, se včera (09.05.2006 . pozn. red. CS-magazínu) sešla v Praze na celorepublikovém setkání, kde vymýšleli další postup ve své téměř dvacetileté bitvě o ztracený majetek. Rada pro lidská práva je jejich novou šancí. Poprvé se má sejít 19. června, včera se do ní volili na půdě OSN první členové z řad členských států.

Podle oficiálních informací OSN by měla mít nová Rada pro lidská práva větší páky na členské státy, a to až po jejich možné vyloučení "za hrubé porušování lidských práv". Zda se budou moci k Radě dostat i stížnosti jednotlivých občanů a jaká je jejich šance na slyšení, nechtěli zástupci českého informačního centra OSN kvůli "novosti" tohoto úřadu nyní odhadovat. "První, kdo to vyzkouší, budou čeští emigranti, se kterými naše sdružení spolupracuje," říká Karschová. Zatím sdružení neúspěšných restituentů poslalo "tisíce" stížností do Štrasburku, v nichž napadají zejména pomalou práci českých soudů a neřešení takzvaných transformačních podílů v zemědělských družstvech. Ty získali restituenti v zemědělství výměnou za majetek, který už nebylo možné vrátit.

Ke směně těchto podílů za peníze nebo jiný likvidní majetek však v řadě případů nedošlo a kvůli bankrotům některých podniků ani nikdy nedojde. Podle Miroslava Jirovského, předsedy Svazu zemědělských družstev, zůstává pro nečleny družstev nevyřešenými asi sedm miliard korun. "Restituce se řeší každoročně a postupně se snaží vyrovnávat. Družstva, co to nezvládla, už neexistují," říká. Podle něj bylo chybou, že družstva dostala na vyřízení restitucí málo času. Podle Karschové však za to mohou i účelové převody družstevního majetku na nové společnosti a mimo dosah restituentů.

"Co jsem měl našetřeno na funus, utratil jsem už za právníky," říká člen sdružení Václav Kufner, který zastupuje dceru a synovce v při o činžovní dům ve Dvoře Králové nad Labem. Šestaosmdesátiletý prošedivělý, ale velmi temperamentní muž včera odeslal k soudu do Štrasburku doplnění ke své žalobě na stát. "Ve Štrasburku mně soud dal vědět po čtrnácti dnech, že stížnost přijal. V Česku to trvalo čtyři roky," vysvětluje.

(sti)

(MFDNES)



Zpátky