Červenec 2006

Slovenština se stále vzdaluje

Jiřina Veselá, Miloš Šenkýř

Přečíst si pouhých šedesát kilometrů od slovenských hranic noviny či knihu ve slovenštině? Heroický výkon. Podstatně spíš lze v Brně získat tiskoviny anglické, německé, či dokonce čínské.

Slovenské noviny žádné nevedeme, hlásí prodavači ze stánků na zlatém brněnském kříži. Za výlohou mají Le Monde, Times a jiné tiskoviny. Důkaz odcizení obou jazyků, předzvěst toho, že se brzy budeme obtížně dorozumívat, míní odborníci. Jen internet, na nějž mnozí spoléhají, to podle nich nezachrání. Předseda bratislavského samosprávného kraje Vladimír Bajan už připustil i nejhorší variantu - při chystané pomoci ke spolupráci škol budou už zjišťovat i jazyk, v němž aktéři chtějí komunikovat.

"Je to smutné, že u nás na Slovensku mají větší přístup k českým tiskovinám než lidé tady," potvrzuje slovenský generální konzul v Brně Ivan Nejeschleba. Připomněl, že problém se dotýká i stovek Slováků, kteří v Brně pracují či studují. Zajistil alespoň bezplatné dodávání slovenských novin do Knihovny Jiřího Mahena. "Běžte se podívat, jsou to ty nejosahanější. Totéž jsme zařídili v Kroměříži a jednáme o tom v Ostravě," dodal. V čítárně ústřední budovy Knihovny Jiřího Mahena si deník Sme vezme do rukou denně do tří desítek návštěvníků.

"Určitě je to méně než u českých titulů, na druhé straně je to podle mne docela vysoký počet, který mne docela překvapuje, " míní ředitelka knihovny Libuše Nivnická. Kromě novin dávají k dispozici do čítárny i několik dalších slovenských periodik, například Krásy Slovenska.

Eva Dosedlová z jihomoravské centrály společnosti Mediaservis, která zajišťuje předplatné novin, přiznává, že ze Slovenska dodávají jen jednotlivé výtisky. "Oproti dřívějšku šly jejich počty dolů," podotkla. Žádná z velkých distribučních firem slovenský tisk na stánky podle zjištění nedodává. "Dodají je, ale pokud by si noviny nikdo nekoupil, nevezmou je zpět, musel bych je zaplatit," hlásí majitelé prodejen v centru. Slovenský denní tisk je tak pro ně nezajímavý.

V Knihovně Jiřího Mahena si samozřejmě lze zapůjčit i knihy ve slovenštině. Ve zhruba třičtvrtěmilionovém fondu je na výběr 13 676 slovenských svazků. "Zájem je, mrtvý fond to opravdu není," podotkla Nivnická. V posledních letech se knihovna dokonce cíleně zaměřila na nákup slovenských titulů.

Jenomže už pouhé sehnání slovenské knihy může být uměním. V knihkupectví Academia se tísní pár knih v jednom rohu cizojazyčné knihovny, vedle stovek děl anglických, německých a francouzských. V knihkupectví Barvič a Novotný slovenské tituly zaberou jen poličku a půl. Zato škála je pestrá, jsou tu vedle sebe knihy dětské, odborné i romány "červené knihovny". "Moc velký výběr nám distribuční firma nedává," vysvětluje prodavačka Magda Reiblová.

A zájem? Na slovenské knihy se z poloviny dotazují Slováci, z poloviny Češi. "Nejčastěji se ptají lidé o víkendu a před ním. Zřejmě Slováci, kteří sem přijedou nakupovat, a pak se procházejí po městě," míní Reiblová. Stejně jako její kolegyně z jiných brněnských knihkupectví občas poradí zákazníkům shánějícím konkrétní titul, aby si pro něj zajeli na Slovensko. Jediná výhoda je, že to tam není tolik daleko.

(Český a slovenský svet, www.czsk.net/svet)