Srpen 2006

Štrasburk potrestal regulaci nájmů

Irena Buřívalová

Na včerejší den (19. 06. 2006 - pozn. red. CS-magazínu) napjatě čekaly tisíce majitelů tuzemských činžovních domů. A už krátce po poledni mohli majitelé slavit. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dal totiž ve sporu restituentky Marie Hutten-Czapské s polským státem o regulaci nájmů jednoznačně za pravdu majitelce domu. Rozsudek ovlivní nejen podobné spory zhruba 100 tisíc polských majitelů se státem. Je významný i pro osud tří tisíc stížností českých majitelů, které ve Štrasburku čekají na posouzení. „Vzhledem k tomu, že evropské právo je precedenční, české stížnosti mají nyní větší šanci na úspěch,“ říká právnička Klára Veselá-Samková, která bude ve Štrasburku hájit zájmy českých stěžovatelů zaštítěných Sdružením na ochranu majitelů domů, mezi nimiž jsou i obce a osmnáct senátorů.

Czapská si ve Štrasburku stěžovala na to, že svůj majetek nemůže udržovat v přijatelném stavu kvůli regulaci nájmů. A soud jí dal za pravdu: nařídil Polsku, aby majitelce vyplatilo 30 tisíc eur (zhruba 850 tisíc korun) jako morální odškodnění. Navíc jí musí stát zaplatit i soudní výlohy ve výši 22,5 tisíc eur. Majitelka si nárokovala i náhradu majetkových škod ve výši 118 tisíc eur. Soud v této věci nerozhodl. Uložil ale Polsku, aby skoncovalo se současnou situací a s Czapskou se finančně vyrovnalo.

Češi už na podzim

„Filozofií soudu je dát přednost tomu, aby se problémy řešily na národní úrovni,“ komentuje rozsudek právnička Eva Hubálková, zaměstnaná u soudu ve Štrasburku. Polsko má nyní půlroční lhůtu, aby situaci změnilo. Soud připustil, že se jedná o pilotní případ, který se vztahuje na všechny polské majitele.

Obhájkyně Veselá říká, že Polsko včerejší rozsudek přijde draho. „Budou muset vytvořit fond na odškodnění majitelů a přistoupit k úplné deregulaci nájmů,“ říká. Veselá předpokládá, že případy českých majitelů by se soudci mohli začít zabývat po prázdninách. Ve Štrasburku se totiž kromě výše zmíněné skupiny dožadují práva ještě asi čtyři stovky majitelů z Hnutí na obranu realit.

Podle Milana Krčka, majitele jednoho z pražských činžovních domů, který se jednání ve Štrasburku účastnil, bude polská kauza mít vliv i na české žaloby. „Pro majitele je to velké vítězství,“ uvedl Krček. I Hubálková, která ve Štrasburku pracuje, připouští, že je rozsudek důležitý pro Česko. „Pokud soud ty oba případy srovná a dojde k názoru, že jsou stejné, není důvod, aby nepostupoval podle precedenčního práva,“ uvedla Hubálková.

„Pokud se české případy budou posuzovat stejně, zaplatíme za to všichni a jednoznačně za to bude odpovědný ministr Radko Martínek a tato vláda,“ komentuje včerejší rozsudek bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl.

Končící premiér Jiří Paroubek však podobné vnímání odmítá. „Už jako ministr pro místní rozvoj jsem si uvědomoval nebezpečí celé té věci, proto jsme pilně pracovali na zákonu o deregulaci nájemného. To, co bylo letos přijato a bude platit, je dostatečnou zárukou, aby se Česko nedostalo do podobných problémů jako Polsko.“ Veselá však upozorňuje, že změna zákonů nestačí. „Polsko také narychlo změnilo zákony a nepomohlo to. Tady se jedná o zpětné škody.“

Regulace nájmů v Evropě

Česká republika

V domech soukromých majitelů žije zhruba 300 tisíc rodin. Nájmy se mají začít zvyšovat v průměru o 14 % ročně od 1. ledna 2007. Deregulace má trvat čtyři roky.

Polsko

Tato země byla na začátku roku 2005 odsouzena štrasburským soudem za omezování vlastnických práv majitelů. Polsko dostalo za úkol upravit svou legislativu tak, aby k omezování nedocházelo. Polsko se však odvolalo a včera soudci ve Štrasburku potvrdili předchozí rozsudek. Mezitím polský Ústavní soud zrušil část zákona, podle níž se mohlo deregulovat jen o 10 % ročně, a umožnil, aby nájmy okamžitě vzrostly až do hodnoty 3 % pořizovací ceny nemovitosti.

Slovensko

Regulace definitivně skončí letos v červenci, od té doby bude výše nájemného stanovena dohodou mezi nájemcem a nájemníkem. Slovensko má pouze 67 tisíc nájemních bytů s regulovaným nájemným (asi 4 % bytového fondu) a soukromí majitelé domů mají jen 17 tisíc bytů.

Německo

V soukromém nájemním bydlení žije asi 43 % rodin, nájemné se určuje dohodou. Reguluje se pouze podle zrcadla nájemného tzv. Mietespiegel, které však odráží reálné ceny bytů, nájemné se může zvyšovat maximálně o 20 % v průběhu tří let.

Švýcarsko

V rukou soukromých osob je asi 54 % veškerého nájemního bydlení. Pronajímatelům se kontroluje míra zisku.

Velká Británie

Prakticky nejliberálnější země vůči majitelům. Pokud dojde ke sporu nájemníka a majitele, rozhoduje tzv. „rent officer“ působící v rámci obecního úřadu.

(MFDNES)