Srpen 2006

Veřejnoprávní televize coby mocenský faktor

Bohumil Doležal

Volby nic nerozhodly, a proto to, co teď sledujeme, je pokračování volebního zápasu jinými prostředky. Předseda ODS Topolánek odmítl účast v nedělních Otázkách Václava Moravce. Teď je zjevné, že udělal chybu. Veřejnoprávní televize a moderátor Moravec totiž jeho nepřítomnosti využili k tomu, aby poskytli premiéru Paroubkovi volné pole k povolební exhibici. Moravcova vstřícnost přitom místy hraničila se servilitou. Česká televize zjevně pokračuje v tradici, kterou kdysi založila slavnou televizní revolucí. Tenkrát nešlo v první řadě o to, bude-li ředitelem pan Hodač nebo někdo jiný, ale o to, zůstane-li pro ČT i do budoucna otevřen prostor k tomu, aby hrála roli jednoho z účastníků politického zápasu, a to takového, jehož si ti ostatní musí předcházet, je-li jim jejich úspěch milý. Není snad třeba podotýkat, že taková role veřejnoprávnímu médiu vůbec nepřísluší.

Nynější vedení ODS se po volbách prezentuje jako sbor kocourkovských radních, kteří si nějak nevšimli, že už proti sobě nemají neohrabaného dobráka Špidlu, nýbrž mazaného a všeho schopného soupeře. Paroubek opět prokázal své kvality. Okázale se distancoval od nepopulárního silničního zákona, který by lidovci nebyli schválili bez podpory ČSSD, naznačil možnost dalekosáhlé amnestie pro všechny, které postihne jeho přísnost (je leckde nadsazená a navíc kritika přísnosti zákona dělá na veřejnost vždycky dobrý dojem). Dal tak přes nos nevěrnému koaličnímu expartnerovi, který sociálním demokratům způsobil v minulém období nejednu patálii, a zároveň naznačil, že se snadno shodne s ODS (ODS proti zákonu vystupovala jako proti vládní iniciativě), čímž zasel semínko nedůvěry do už tak destabilizované trojkoalice. Kromě toho jeho slušně řečeno energická politika začne brzy imponovat prezidentu Klausovi, který jak známo na Topolánka shlíží s despektem a zato velmi dobře rozumí tomu, když dostane v pravou chvíli přes nos. Jde mu ostatně o hodně, například o znovuzvolení.

Nad způsobem, jakým si pánové Paroubek a Moravec notovali, se obrací žaludek. Nijak nemiluji senátora Mejstříka a jeho nepodařené populistické iniciativy. Nedovedu však pochopit, že nějaký průměrně inteligentní moderátor nechá bývalého mládežnického funkcionáře kolaborantské ČSS osočovat někoho jiného z toho, že byl (taky) mládežnickým funkcionářem, jen v jiném kolaborantském spolku.

Paroubek (za podpory pana Moravce) byl tentokrát vstřícnost sama. Jak by ne, Topolánek mu k tomu udělal prostor, a útočit na nepřítomného se nesluší, v takovém případě je vstřícnost mocnější zbraň. Zřejmě směřuje k nějaké formě velké koalice, v níž bude ODS držet v hrsti a opozice fakticky přestane existovat. Komunisté cítí, že jim Paroubek poskytne nebývale široké hřiště. Ostatní budou moci vstoupit malinko do dějin jen ve chvílích, kdy bude mít ODS roupy, bude jí třeba dát za uši a socialisticko-komunistická stovka na to nebude stačit. Pro případné dobrovolné pomocníky z řad KDU-ČSL a zelených bude možné vypisovat prémie, stačí vždycky jen jeden. Vzniká – nebo spíš dále se upevňuje - zvláštní forma národní jednoty. Ještě bude zapotřebí pacifikovat média. ČT jde jako obvykle příkladem vstříc.

(www.bohumildolezal.cz)