Srpen 2006

Klima lze přirovnat k akciím na burze

Golfský proud zeslábne, říká Jan Pretel, vedoucí oddělení změny klimatu Českého hydrometeorologického ústavu v Praze.

LN Není po letošní dlouhé zimě trochu předčasné mluvit o globálním oteplování?

Je pravda, že zima byla opravdu mimořádně dlouhá. Ale podnebí lze přirovnat třeba k akciím na burze. Dlouhodobě se jejich cena zvyšuje, ale krátkodobě můžou prudce kolísat nahoru a dolů. Klimatologická měření trvající několik desetiletí dokazují, že průměrná teplota na celé planetě postupně stoupá. To ale neznamená, že některá zima nemůže být delší nebo studenější než obvykle.

LN Nedávno časopis Nature uvedl, že v Evropě klesne průměrná teplota vzduchu o čtyři stupně a někde až o 10 stupňů, protože se za posledních 50 let snížil o třetinu průtok Golfského proudu. Co si o tom myslíte?

Překvapuje mě, jak vědci dospěli k takovým „přesným“ informacím. Někdy mám dojem, jako by tím chtěli jen zviditelnit svůj tým. Nemyslím si, že by mohl Golfský proud zaniknout nebo zásadně změnit směr. Je zde patrný trend jeho zeslabování, ale na podrobné závěry máme k dispozici příliš krátkou řadu pozorování. Víme, že neteče tak intenzivně, a dokážeme si to z fyzikálního hlediska zdůvodnit. Víme, že tají arktické ledovce, chladná voda stéká do oceánu, mění se slanost a hustota vody, podmínky proudění jsou jiné. Takže jestliže se dnes Golfský proud zanořuje na 55 stupni severní šířky, je možné, že se za několik desítek let začne zanořovat někde o pět stupňů níže. To by samozřejmě mohlo mít vliv na evropské klima.

LN Co tím přesně myslíte?

Počasí nad Evropou ovlivňují tlakové níže a výše nad Atlantikem. Jejich vznik a vývoj je do značné míry ovlivněn Golfským proudem. Pokud se tedy tento proud zanoří jižněji než doposud, posunou se i tyto tlakové útvary a dlouhodobě by to ovlivnilo podnebí v Evropě.

LN Existuje celkem sedm hlavních a přibližně 38 vedlejších scénářů dalšího vývoje podnebí, který scénář máme brát vážně?

Nejpravděpodobnější je asi ten, který předpokládá další rozvoj regionálních ekonomik, různorodost využívání průmyslových technologií, větší využití jaderné energetiky a růst populace maximálně na devět miliard lidí ke konci 21. století. Podle tohoto scénáře by do roku 2100 vzrostla průměrná teplota vzduchu na celé planetě o dva stupně, a to znamená. že proces změn klimatu by mohl, zdůrazňuji mohl, být už nevratný. Dopady by pak byly patrné na celé planetě.

LN Například, že místo čtyř ročních období zůstane v Evropě jenom zima, léto a jaro s podzimem zaniknou?

Letošní zima je příkladem rychlého skoku do léta. Jaro prakticky nebylo. Jak si to vysvětlujeme? Výrazná anticyklona přišla dřív než obvykle a po její přední straně přitékal enormně studený arktický vzduch. Normálně k tomuto jevu dochází až v červenci, kdy je vzduch přicházející od severu již více prohřátý. Letos ale nastal už v květnu a proto bylo tak chladné počasí. Nyní se anticyklona posunula nad východní Evropu a za ní přichází do střední Evropy velice teplý vzduch od jihu. Podobný pohyb tlakových útvarů je v posledních 20 letech stále častější. To ale neznamená, že k tomu dojde každý rok. Takže jaro a podzim nám zůstanou zachovány.

LN Jak velký vliv na změny klimatu má člověk?

Vliv lidí musíme vzít v úvahu, ale nesouhlasím s tvrzením, že mohou za všechno. Z fyzikálně-chemického hlediska lze vliv civilizace zdůvodnit, ale nelze říci, zda se na změně klimatu podílí 20 nebo 80 procenty. Vzorky z ledovců dokazují, že se v minulosti klima už nejméně čtyřikrát zásadně změnilo s periodou 100 až 140 tisíc let. Vždy se poměrně rychle oteplilo a pak v průběhu asi 50 tisíc let nastala doba ledová. Nyní nám k podobnému teplotnímu vrcholu zbývají asi čtyři stupně.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)