Srpen 2006

Zvládání pravopisu dělá stále větší problémy

Barbora Matyášová

Učitelé si stěžují, že jejich žáci mají v posledních letech čím dál větší problémy s pravopisem. Internetové diskuse hemžící se hrubkami jejich mínění ostatně potvrzují.

„Vždy na začátku školního roku dávám studentům prvních ročníků vstupní diktát. Zatímco před dvaceti lety v něm mívali maximálně pět pravopisných chyb, dnes už jich udělají ve stejném textu klidně dvacet,“ říká češtinářka z pražského gymnázia a dodává: „Hlavní problém vidím v celkové uvolněnosti dnešní generace a jejím nerespektování jakýchkoli pravidel. Dnes se jim bojíme jejich neznalosti a nedostatky vytknout, aby nám rodiče nepřišli do školy vynadat. Hodně se mluví o tom, že se studenti mají učit přemýšlet a diskutovat. Ale například vyjmenovaná slova se prostě musíte nabiflovat, a to je dnes nepopulární.“

PhDr. Světla Čmejrková z Ústavu pro jazyk český AV ČR k tomu dodává: „Na výuku pravopisu se klade menší důraz, což je přirozené, protože se žáci učí i jiné jazykové dovednosti, včetně cizojazyčných. Dnes se zdůrazňuje komunikační zvládnutí jazyka, schopnost zapojit se do diskuse, umět promluvit, a méně se dbá o jazykovou správnost a bezchybnost. Kdo si chce osvojit nejen ústní, ale i písemný projev, musí se o to sám přičinit, podobně jako se lidé snaží osvojit si dokonale jiné obory činnosti.“

Úbytek výuky pravopisu ve prospěch utváření a prezentace vlastního názoru na českých školách potvrzuje i prof. PhDr. Petr Mareš z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace Karlovy univerzity v Praze. Škola podle něj přesunuje těžiště výuky k dorozumívání, práci s informacemi a k argumentaci. Pravopisu je tak věnováno méně času než dříve.

Počítač zabíjí čtení

Rodiče i učitelé si stěžují, že vysedávání u počítače dětem nahradilo četbu. Místo čtení kvalitní literatury tráví děti svůj volný čas u internetu, komunikují pomocí e-mailu a textových zpráv. Právě v této skutečnosti vidí kámen úrazu prof. PhDr. Petr Karlík z Ústavu českého jazyka Masarykovy univerzity: „Nová komunikační média, jako je e-mail či korespondence formou SMS, ze své podstaty podporují benevolentní přístup a nerespektování zásad kodifikace. Takový stav je ostatně znám už dávno. Když jsme kdysi telegrafovali, dívali jsme se na formu i obsah takových zpráv také jako na něco specifického, pro co některé zásady kodifikace ani nemohou platit. S nástupem elektronických médií se ale situace vyhrotila.“ Ve veřejné komunikaci se tak stále více prosazuje neformálnost a uvolněnost, která s sebou nese snížení zájmu o pravopisnou i stylistickou korektnost písemného vyjadřování. „Výhoda starší generace je v tom, že její příslušníci byli mnohem větší čtenáři, a to čtenáři textů, které byly tvořeny s daleko větší pečlivostí. Dnes se samo užití spisovného jazyka zužuje, čteme noviny a bulvární časopisy plné chyb,“ říká PhDr. Vladimír Pfeffer z Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)