Srpen 2006

Čtečky mozku odhalí lháře

Jaroslav Petr

Pokusy zatajit pravdu odhaluje magnetická rezonance. Devět lhářů z deseti dokáže údajně odhalit test, který si už brzy bude moci zaplatit kdokoli. Komerčního využití nových metod se však mnoho odborníků obává.

Do konce letošního roku začnou americké firmy No Lie MRI a Cephos nabízet jako placenou službu odhalování lhářů pomocí nově vyvinutých detektorů lži. Za třicet dolarů na minutu si je bude moci najmout kdokoli. Vyšetření, které může trvat více než hodinu, si zřejmě nejčastěji zaplatí lidé obvinění ze zločinu. K zákazníkům obou se asi připojí i americké vládní instituce, které jsou povinny prověřovat bezúhonnost svých zaměstnanců. Mnozí odborníci se komerčního odhalování lhářů obávají. Podle nich zatím technologie neodrostla dětským nemocem a její využívání provázejí etické problémy.

Nové metody "čtení mozku" jsou založeny na vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance. Opírají se o výsledky experimentů Daniela Langlebena z University of Pennsylvania. Americký neurolog dal dobrovolníkům z řad studentů obálku s dvacetidolarovou bankovkou a kartou. Pak je připojil na přístroj sledující aktivitu mozku a vyzval je, aby obálku otevřeli. "Můžete si dvacetidolarovku nechat, když dokážete úspěšně zalhat o tom, jakou kartu máte v ruce," slíbil jim Langleben. Studenti se snažili a Langleben na snímcích pořízených pomocí magnetické rezonance zjistil, že se jim při lhaní zvyšuje aktivita v kůře přední části čelních mozkových laloků.

"Lhát je vždycky namáhavější než říkat pravdu. Lháři musí o trochu více přemýšlet a magnetická rezonance tento rozdíl zachytí," vysvětluje výsledky pozorování Langlebenův kolega Roger Gur.

Na aktivitu mozku mají vliv nejrůznější vlivy a spolehlivé odlišení "stopy po lži" od jiných projevů mozkové činnosti není jednoduché. Společnost No Lie MRI tvrdí, že se jí to s vydatnou pomocí Langlebenova týmu podařilo. Dokáže prý odhalit lháře s devadesátiprocentní spolehlivostí. Srovnatelnou úspěšnost deklaruje i firma Cephos.

Patologičtí lháři jsou ve výhodě

Odborníci poukazují na skutečnost, že každý člověk je jiný. Velmi podobné podněty mohou u různých osob vyvolávat odlišné reakce nervových buněk v mozku. "Ze snímků pořízených pomocí magnetické rezonance u konkrétní osoby lze jen s obtížemi vyvodit, zda dotyčný lže, nebo mluví pravdu," řekl v komentáři pro vědecký časopis Nature britský neurolog Sean Spencer, který se sám tímto problémem intenzivně zabývá.

Kritici vyčítají novému systému odhalování lhářů i to, že vychází z testů provedených v laboratoři na duševně zdravých lidech. V reálu může vše probíhat jinak. Tváří v tvář hrozbě ztráty zaměstnání nebo dokonce vězení či popravy může mozek reagovat zcela nečekaným způsobem. Vědci vědí jen málo o tom, jak se při vyšetření chová mozek patologického lháře, který ani neumí mluvit pravdu. Odborníci se proto shodují v názoru, že americké soudy zatím nebudou přijímat výsledky vyšetření pomocí magnetické rezonance jako hodnověrný důkaz o lži. To se ale může rychle změnit s tím, jak se metody "čtení mozku" zdokonalují.

Proto vystupuje už teď do popředí otázka, kam až smíme ve snaze po odhalení pravdy "čtečkami mozku" zajít. Bude je používat policie a imigrační úřady? Poslouží i pojišťovnám nebo finančním úřadům? Budou jimi smět firmy prověřovat své zaměstnance? A co soukromý život? Co když bude požadovat po manželce vyšetření na "čtečce mozku" žárlivý manžel?

„Překvapivé vlny“ pomáhají nevinným

Kriminalisté hledají spolehlivější metody pro odhalení pachatelů, kteří lžou. Americký neurolog Lawrence Farwell vsází na tzv. otisk mozku. Když člověk zahlédne něco, co zná, proběhne jeho mozkem do 0,3 sekundy výrazný elektrický vzruch označovaný jako vlna P 300. Podle Farwella může vzruch prozradit zločince konfrontovaného s informacemi, které jsou známy jen pachateli.

Vyšetřovatelé mohou například promítat podezřelému fotografie různých lidí a mezi ně zařadit portrét oběti, o níž podezřelý tvrdí, že ji nezná. Vzruch se nedá potlačit a pokud pachatel oběť poznal, vlna P 300 zachycená elektrodou na jeho hlavě, to spolehlivě prozradí.

Farwellův „otisk mozku“ už pomohl na svobodu několika nevinně odsouzeným. Stoprocentně spolehlivý ale není. Když například vyšetřovatelé promítnou podezřelému obrázek vražedné zbraně, nemusí nástup vlny P 300 ještě znamenat, že s ní dotyčný zabíjel. Vlnu může vyvolat i vzpomínka z dětství na stejnou pušku, kterou používal k lovu jeho dědeček.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)