Srpen 2006

Praha bojuje s holuby marně

Veronika Sládková

Chodníky i silnice potřísněné holubím trusem, zanesené okapy a zničené omítky. Tento obrázek zná snad každý Pražan. V metropoli žijí desítky tisíc divokých holubů a mají zde skvělé podmínky pro život. „Původně to byli holubi skalní, kteří žili na útesech. Složité domovní fasády a půdy jim tak připomínají jejich přirozené hnízdiště,“ přibližuje docent Pavel Rödl z Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci. V Praze, stejně jako v jiných velkoměstech, představují tito zdivočelí holubi, kterým se také říká věžáci, velký problém. Jsou významným zdrojem alergenů a mohou se podílet i na přenosu některých onemocnění ze zvířat na lidi. „Mohou na člověka přenést například ornitózu neboli papouščí nemoc, salmonelózu či kapmylobakterie. Holubi jsou také nositeli nejrůznějších prvoků a roztočů, například klíšťáka holubího, který může vyvolat silnou alergickou reakci,“ říká Petr Šatrán ze státní veterinární správy. Pozor by si měli lidé dávat při vyklízení starých půdních prostorů, kde holubi rádi hnízdí. Největší riziko nákazy totiž hrozí přímým kontaktem, například s mrtvým holubem. „Pokud však lidé budou dodržovat základní hygienické zásady, nemusí se ničeho obávat,“ uklidňuje Petr Šatrán. Další věc je, že za rok holub vyprodukuje 2,5 kilogramu trusu. Ten postupně vysychá a vlivem větru se roznáší po městě.

Možností, jak omezit počty holubů v hlavním městě, je několik. „Nejhumánnější cestou je omezení jejich hnízdních podstřešních prostorů. Necháváme instalovat trny na římsy a sítě pro ochranu stavebních nik a fasádních prvků,“ informoval Miloš Grygar, radní pro oblast životního prostředí. Velmi účinnou metodou redukce počtu holubů by mohlo být podle Pavla Rödla vystavění speciálních holubníků. „Na vhodných místech by se mohly postavit velké holubníky, ve kterých by hnízdily desítky či stovky párů. Po osídlení by odpovědný pověřený pracovník sbíral jejich vejce,“ vysvětluje.

Holubů přesto neubývá. Mají totiž dostatek potravy od různých milovníků zvířat. „Ti lidé si neuvědomují, že tak přispívají k přemnožení těchto ptáků. Město pak vydává na nápravy škod po holubech nemalé částky. Trus ptáků ničí sochy, budovy a další stavby. Přemnožené populace holubů mohou mít negativní vliv i na celou řadu druhů ptáků včetně těch chráněných,“ říká nespokojeně Pavel Rödl.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)