Srpen 2006

Vědci získají přístup do archivů holocaustu

Vymírající generace obětí nacistů i miliony pozůstalých se dočkaly - jedenáct států se včera dohodlo, že umožní zpřístupnit nacistický archiv v německém Bad Arolsenu. Archiv obsahuje asi 47 milionů dokumentů. Příběhy lidí, kteří se stali obětí holocaustu, nebudou zapomenuty. Záměr otevřít archivy historikům i pozůstalým již sice v dubnu oznámila německá ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová, na změně smlouvy o nakládání s cennými daty se ale ještě muselo shodnout 11 zemí. „Ještě máme nějaké problémy, věřím ale, že se shodneme,“ řekl agentuře AP Paul Merz z lucemburského ministerstva zahraničí, který zasedání komise předsedal. Posledními spornými body, o nichž se včera rozhodovalo, byla doba, během níž se musí naskenovat všechny dokumenty, a otázka ratifikace změněné smlouvy. Tu musí schválit (většinou parlamentní cestou) všech 11 států. Předpokládá se, že ratifikace potrvá do konce tohoto roku.

Do doby, než dostanou všechny země své digitální kopie, budou moci historici studovat dokumenty pouze v Bad Arolsenu. Podle listu The Jerusalem Post bylo od roku 1999 již naskenováno 56 procent dokumentů, Mezinárodní vyhledávací služba ale tento proces kvůli nedostatku financí nedokáže urychlit. Její činnost financuje německá vláda, která se až donedávna stavěla proti zpřístupnění archivů. Argumentovala tím, že by šlo o porušení ochrany osobních údajů. Archivy, v nichž jsou zachyceny údaje o 17,5 milionu lidí, totiž často obsahují citlivé informace. Nacisté, kteří byli posedlí sběrem informací, si například zaznamenávali sexuální orientaci vězňů nebo jejich duševní nemoci. Psali si také zprávy o vybírání vší vězňům v koncentračním táboře nebo o přesném čase poprav. I proto k nim budou mít po zveřejnění kromě historiků přístup jen příbuzní obětí.

Archiv také obsahuje jména tří stovek vězňů, které nacisté popravili 20. dubna 1942 v koncentračním táboře Mathausen na oslavu 53. narozenin Adolfa Hitlera. Cenné ale mohou být i informace o nucené práci pro německé firmy za války: „Během druhé světové války neexistovala žádná německá firma, která by netěžila z nucené práce,“ citovala agentura Reuters historika Udo Justa.

Izraelský profesor Jehuda Bauer z památníku holocaustu Jad Vašem zase upozornil, že otevření archivů může přinést více informací o stovkách koncentračních nebo pracovních táborů, o nichž zatím víme jen to, že existovaly.

Právě do památníku Jad Vašem v Jeruzalémě byla na konci 50. let značná část německého archivu převezena. Zbylé dokumenty ale zůstaly až do současnosti historikům, a tím i veřejnosti zapovězeny.

(ČTK)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)