Srpen 2006

Právní stát na Paroubkův způsob

Petr Zavoral

Myslím, že je na spadnutí zápis dalšího českého rekordu do slavné Guinnessovy knihy: pouhý den poté, co začal platit nový silniční zákon, pravil Jiří Paroubek, že jej bude nutno co nejdřív změnit, jelikož mu připadá jako příliš drastický. Dokonce se mu ten legislativní zmetek hnusí do té míry, že připustil, že neomylná ČSSD udělala chybu, když ho pomohla protlačit Sněmovnou přes odpor rozumnějších zákonodárců. Hned si ale uvědomil, že zašel příliš daleko, a tak pohotově svalil vinu na lidovce: to oni všechno spískali, důvěřiví socialisté se jen nechali pomýlit. Buď jak buď, policejní hon na řidičské body a průkazy se musí rychle zastavit a nešťastníkům, kteří na něj doplatili už během prvních 24 hodin platnosti silničního zákona, by prý měla být udělena »bodová amnestie«.

Inu, žijeme v Česku. Nejdřív se uzákoní nedovařený experiment a potom se vynalézají nezákonné způsoby, jak špatný zákon neutralizovat. O Paroubkově nápadu dodatečně pardonovat mizerným zákonem postižené řidiče platí klasifikace nezákonnosti beze zbytku, protože v civilizované zemi zákon buď je, nebo není. A když je, ať už dobrý nebo špatný, je nutno se jím řídit do té doby, než začne platit zákon jiný. Tuhle svatou zásadu chce úřadující český premiér porušit, snad že se už od spřátelených komunistů infikoval nákazou ctít pouze takové právní normy, které se líbí exekutivní moci, a s těmi ostatními zacházet jako s kusem hadru.

Co jiného by byla »bodová amnestie«, ne-li výsměch spravedlnosti? Uvažujme spolu: předseda vlády si postaví do latě policejní špičky a nařídí, aby jejich podřízení ignorovali zákon, který se podle jeho názoru nepovedl zákonodárcům. Tentokrát jde o zákon silniční. Ale co zítra? Nepřijde na řadu libovolný zákon jiný? Žijeme ještě v právním státě, když si premiér vůbec dovolí rozhodovat o tom, která zákonná norma je kvalitní, a nad kterou bude lépe předem udělat kříž a ignorovat ji?

Navíc se pan Paroubek v principu svého odsudku hrubě nestrefil. Špatná není sama podstata bodového systému, ale nepřiměřenost postihů za maličkosti v porovnání s tresty za vyložené silniční pirátství. Spravedlivý bodový sazebník funguje v řadě vyspělých zemí světa ke spokojenosti jak slušných řidičů, tak nemotorizované veřejnosti. To, co na západ od Česka neexistuje, je zmatená dopravní policie, která neví, koho má vlastně poslouchat, policie bez přirozené autority, zato vybavená o to větším talentem ke korupci, oč ubožejší je její vybavení k výkonu poctivé služby. Tohle bylo jádro kritiky nového silničního zákona: jeho splašenost, důraz na postihování maličkostí a naopak vytváření úplatkářského prostoru pro ty, kteří si mohou dovolit dělat na policisty dlouhý nos. Pan Paroubek napravuje neschopnost autorů metly na silniční piráty tím, že dělá dlouhý nos na zákon jako takový. Vlastně se to po osmi letech vlády ČSSD dalo čekat.

(Annonce)