Srpen 2006

Evropský islám, či islámská Evropa?

Benjamin Kuras

(Redakce CS-magazínu si není jista pravdivostí některých informací, které autor uvádí. Uvítá, když někdo ze čtenářů bude vědět o této problematice více a napíše o tom zasvěcený článek.)

Jestli si ještě děláte starosti, zda bude, či nebude ten obávaný střet civilizací, uklidněte se. Nebude. Už je za námi a Evropa jej prohrála. Teď už probíhá jen její islámská okupace. S podporou všech evropských politických, akademických a mediálních institucí. Podle modelu, který v roce 1974 vysvětlil alžírský prezident Boumedienne takto: „Brzy prorazíme do severní polokoule. Budeme ji dobývat tak, že vaše území zalidníme našimi dětmi. Ovládneme ji dělohami našich žen.“

Dohodnutá okupace

Okupace probíhá podle dohod, které šéfové západoevropských vlád podepsali s Arabskou ligou po ropné krizi v roce 1973, výměnou za nepřerušené ropné dodávky a otevření arabských trhů evropskému obchodu a investicím. Zavázali se mimo jiné, že podpoří Palestince proti Izraeli, budou sponzorovat příznivou propagaci islámu a otevřou Evropu početné imigraci muslimů neomezeně praktikujících islámské tradice a kulturu v přívětivém prostředí „multikulturalismu“. Podrobnosti všech těchto dohod zveřejnila ve Švýcarsku žijící britská historička egyptského původu Bat Y’Or v knize Eurabia, z níž jsou k nalezení výňatky na internetu.

Ani jednu z dohod politici nekonzultovali se svými parlamenty, tím méně občany. Od těch se očekávala neomezená tolerance, vstřícnost a zájem o mírumilovný islám. Každý projev znepokojení nad tempem imigrace nebo nad problémy, které z něj vznikají, byl označen za rasismus, xenofobii a islamofobii. V roce 2006 je islámská okupace číselně sice velmi nepřehledná, ale odhaduje se přibližně takto: Francie oficiálně 10, neoficiálně možná 15 procent populace. Holandsko oficiálně 8, neoficiálně možná 12 procent. Německo oficiálně 7, neoficiálně přes 10 procent. Dánsko asi 5 procent. Británie oficiálně 4 procenta, neoficiálně nemá přibližnou představu ani ministr vnitra. Itálie oficiálně procenta 3, ale spíš dvojnásobek. Evropská unie jako celek odhaduje 25 milionů muslimských občanů, ale přítomnost muslimských imigrantů neregistrovaných nebo nelegálních by tento počet možná zdvojnásobila. Každý rok přichází nejméně půl milionu, ale spíš až milion. Nejčastějším jménem nových mužských novorozeňat ve Francii, Holandsku a Británii je Mohamed. Z britských dětí narozených v roce 2005 je 40 procent muslimských. Porodnost průměrné evropské muslimské rodiny je 6, evropské 1,5

Už jen porodností tedy Evropanů rok od roku pár set tisíc ubývá, muslimů pár milionů přibývá. Okupaci Evropské unie dovrší do deseti let příchod 80 milionů Turků, jimiž se islámská populace Evropy přehoupne přes polovinu obyvatel a poroste vysokou porodností dál. Evropské děti narozené za deset let už budou islám pokládat za evropskou samozřejmost a nepřijde jim na něm nic cizího.

Usekávání rukou, trest smrti za jinou víru

Jediná otázka, kterou ještě zbývá zodpovědět, je ta, kterou vyslovil předseda umírněné organizace německých muslimů Bassam Tibi: „Bude islám, který je předurčen ovládnout Evropu, islám evropský, nebo šaría?“

Jak by mohl vypadat islám evropský, nikdo netuší. Šaría je islámský absolutismus íránského, afghánského nebo saúdského stylu s upřením rovných občanských práv jinověrcům a ženám, s usekáváním rukou za krádež, popravováním znásilněných žen a homosexuálů, trestem smrti za přestup na jinou víru a se zákazem prakticky všeho politického a kulturního projevu, který Evropané dnes pokládají za samozřejmý. (O vepřo knedlo zelo s pivkem nemluvě.) Slovy mnoha dalších umírněných muslimů: „Buď se islám v Evropě poevropští, nebo se Evropa poislámští.“

Nezdají se vám najednou všechny ostatní evropské problémy žabomyší?

(MFDNES)