Zaří 2006

Smějí novináři porušovat zákon?

Jiří Pehe

Novináři MF Dnes před několika dny udělali záslužný čin, když usvědčili policejního prezidenta Vladislava Husáka, že extrémně rychlou jízdou a dalšími přestupky vážně porušil pravidla silničního provozu. Nový silniční zákon by jeho jízdu ohodnotil třinácti trestnými body, pokutou 22.500 korun a zabavením řidičského průkazu. Husák zavinění uznal a sám si uložil trest: peněžitou pokutu a ztrátu řidičského průkazu na tři měsíce.

Zde by mohl příběh zdánlivě skončit, i když má pochopitelně dohru ve veřejném mínění. Jedni argumentují, že policejní prezident nemá na takové pochybení nárok, a měl by rezignovat. Druzí oceňují, že chybu uznal a sám se potrestal—i když trest měl asi odpovídat tomu, jaký by dostal běžný občan. Jenže příběh má ještě další postavy—novináře. Ti totiž prozradili, že jízdu Husákova automobilu nemonitorovali například s pomocí hlídek rozestavěných podél cesty nebo z pronajaté helikoptéry, ale tak, že za policejním prezidentem jeli. To ovšem znamená, že se dopustili zcela stejných přestupků jako Husák.

Tato informace navozuje několik znepokojivých otázek. Tak především: Co vše si mohou novináři dovolit, když chtějí ukázat, že někdo porušuje zákony? Mají v takové situaci právo sami zákony porušovat? A pokud už zákony poruší, neměli by být připraveni nést za to nějaké následky, i když je porušili takříkajíc ve „veřejném zájmu“? Husáka neusvědčila policie, která jako jediná by měla právo jeho vůz sledovat rychlostí vyšší, než byla ta povolená. Usvědčili ho novináři, kteří ovšem zákonné oprávnění překračovat povolenou rychlost nemají. Policejní ředitel chybu uznal a uložil si trest. Novináři nikoliv. Jinými slovy: řidič vozu novinářů musel spáchat úplně stejné přestupky jako policejní prezident, a nový silniční zákon by tedy jeho jízdu ohodnotil třinácti trestnými body, pokutou 22.500 korun a zabavením řidičského průkazu. Od tohoto řidiče jsme zatím neslyšeli, že by chtěl dobrovolně zaplatit pokutu a alespoň na tři měsíce odevzdat řidičský průkaz.

Bylo by proto dobré, kdyby se média nevěnovala jen Husákovi, ale též etickým souvislostem vlastního jednání. Moderní média velmi ráda vytvářejí atmosféru obecného morálního rozhořčení, ale jen málokdy obracejí osten kritiky proti sobě.

Je nepochybně dobré, že se zásluhou novinářů ocitl na pranýři veřejný činitel, který porušuje zákon—navíc činitel, který má z titulu své funkce dodržování zákonů na starost. Jenže veřejnými činiteli svého druhu jsou i novináři. Poděkujme jim za výsledek jejich akce, ale ptejme se též po prostředcích, které použili. Pokud byly nezákonné, jaký bude jejich trest?

(www.pehe.cz)