Zaří 2006

Kdy do Evropy bez hranic

Jaroslav Spurný

Měla to pro nás být jen formalita – vstup do Schengenské dohody jako do skutečné Evropy bez hranic. Česko leží uvnitř Unie, nemusí zabezpečovat hranice kvůli nelegálním utečencům nebo pašerákům. Navíc není přímořský stát, tak jej nečeká finančně náročná instalace námořních elektronických detektorů a radarů. Stačí zajistit důkladnou kontrolu na letištích a připojit se k evropské databázi, která shromažďuje informace o teroristech, zločincích nebo unesených osobách. Přesto hranice – jak zněla původní dohoda s EU – v říjnu příštího roku asi nepadnou. Kdo za to může a jak dlouho budeme ještě čekat?

Afričtí uprchlíci

Schengenský prostor je vlastně jakási unie v Unii: neexistují v ní hraniční kontroly, takže přejezd hranice například z Rakouska do Itálie vypadá jako cesta z jižních Čech do západních. Přístup středoevropských států je plánován na říjen 2007. Zatím to sice nikdo oficiálně nepotvrdil, začíná se ale mluvit až o dvouletém odkladu.

Pro EU jsou velkým zádrhelem nelegální běženci. Především Španělsko a Itálie zažívají obrovské problémy. Jen do Španělska se přeplavilo přes Středozemní moře předloni asi osm tisíc ilegálních běženců, loni dvanáct tisíc a jen za polovinu tohoto roku dalších třináct tisíc. V Itálii je to obdobné. Proto média s odvoláním na neoficiální bruselské zdroje přinesla zprávu, že státy Schengenské dohody si nechtějí ještě komplikovat život uprchlíky, kteří přicházejí přes špatně střežené hranice z východu. Například Česko zadrželo jen loni třináct tisíc lidí, kteří vstoupili na naše území nelegálně, v Polsku to bylo šestnáct tisíc zadržených běženců. „Ty zvěsti o tom, že se bojíme uprchlíků z východu, znám, ale nemohu potvrdit, že by v přistoupení nových zemí do Schengenu hráli nějakou roli. Pokud vím, nové země spolupracují velmi dobře,“ řekl Respektu komisař EU pro bezpečnost Franco Frattini. Poukazuje na to, že počty uprchlíků, kteří přicházejí do Unie z východu, se rapidně snižují. Například v Česku za posledních pět let na čtvrtinu.

Přesto se Frattini slovu odklad nevyhýbá. Jediným důvodem nedodržení termínu přístupu nových zemí evropský by ale podle něj mohl být počítačový systém, který shromažďuje data o uprchlících, teroristech, zločincích nebo třeba ukradených autech. Ten dnešní je přeplněný daty, kapacitně nestačí a Francie (systém má centrum ve Štrasburku) dostala za úkol systém přebudovat. Práce na něm jsou zpožděny, měly skončit na jaře příštího roku, termínu už ale nikdo nevěří. Zjednodušeně řečeno, nové země, i když vybudují svůj národní informační systém, se nebudou mít kam připojit.

Je tu ale i druhý problém: podle některých oficiálních zpráv z Bruselu nejsou nové země na otevření hranic technicky připraveny. To ale na setkání ministrů vnitra před dvěma týdny v Rakousku východoevropští politici odmítli. „Jsme připraveni splnit podmínky k podepsání dohody v původním termínu,“ tvrdili unisono.

Dotazník jsme zvládli

Jak je na tom Česká republika? „Dobře, žádné zpoždění nemáme, všechny požadavky plníme,“ říká ministr vnitra František Bublan. Česko má spolu s Rakouskem opravdu výhodu. Ostatní čtyři státy (Polsko, Maďarsko, Slovinsko a Slovensko) mají totiž společné hranice s neunijními státy. Horlivě budují počítačové systémy, zajišťují „zelené“ hranice detektory, radary, posilují pohraniční policii, Polsko navíc buduje námořní ochranný systém. Česká příprava je vlastně pouhé úřadování, problém ale je, že sami do schengenského prostoru vstoupit nemůžeme, předtím bychom museli místo Poláků nebo Slováků obrnit naše hranice.

Loni na podzim vyplnili úředníci ministerstva vnitra podrobný dotazník, ve kterém popsali, jak jsou naši policisté schopni spolupracovat se zahraničními kolegy (šlo hlavně o jazykovou vybavenost a profesionalitu v předávání informací), jak jsme schopni chránit data o uprchlících či teroristech před zneužitím, zda dodržujeme vízovou politiku (zjednodušeně řečeno, zda se přes naše zastupitelství v zahraničí zásluhou korupce nedostávají do EU nepřijatelné osoby). Pravdivost údajů v dotazníku hodnotí evropští úředníci. Podle tiskového oddělení ministerstva vnitra navštívili kontroloři letos Česko nebo jeho úřady v zahraničí pětkrát. „Podle toho, co známe z předběžných výsledků hodnocení, jsme spokojeni,“ tvrdí Petr Vorlíček z tiskového odboru ministerstva vnitra. „A není pravda to, co se občas píše v médiích, že máme zpoždění při stavbě počítačového systému,“ dodává. „Opravdu o žádném zpoždění ze strany České republiky nevím,“ říká komisař Frattini. Konečné výsledky hodnocení budou známy v prosinci.

Jenže ani naprosto přesvědčivý výsledek pro všechny země neznamená, že hranice v říjnu příštího roku skutečně padnou.

Francouzi to zařídí

Dnes Unii chrání před uprchlíky z východu dobře zajištěná hranice Německa a Rakouska. I když běženci přežijí anabázi s přechodem hranic z Ukrajiny, Polska, Slovenska či Česka, většina z nich skončí na německé hranici. Aspoň to říkají statistiky, v Česku i Polsku je více než polovina běženců zadržena na jejich západní hranici. Pobřeží Španělska nebo Itálie je mnohem delší, mnohem hůř zvládnutelné, a tedy mnohem prostupnější. Afričtí běženci, kteří překonají moře, mají obvykle cestu do celé Unie otevřenou. Navíc je tu nemalý lidský problém: uprchlíci překonávají moře na primitivních člunech a OSN odhaduje, že loni zahynuly ve vlnách na dva tisíce uprchlíků.

Státy EU tedy preferují řešení tohoto problému. Vznikla nová hraniční agentura Frontex a staví se jednotky rychlého zásahu, které budou křižovat moře a zadržovat uprchlíky před vstupem na pobřeží. Unie investuje velké peníze do techniky, která chrání námořní hranice. Obava z nedokonalé ochrany hranic nových zemí, známých navíc korupcí úředníků, nutí Brusel odsunovat rozšíření hranic Schengenu na později. V praxi proto Unie prý ani moc netlačí na Francouze, aby si pospíšili s projektem nové počítačové databáze, který je skutečně ve skluzu.

Vyjádření diplomatů ale zatím tento výklad popírají. „Nevěřím tomu, že by se Unie snížila k podobnému zákulisnímu triku. Nic takového jsem neslyšel. Očekávám vstup v termínu, důležité bude dotáhnout právní ochranu dat, která bude informační systém u nás shromažďovat, to je vlastně jediný problém, který vidím,“ říká český velvyslanec v Bruselu Jan Kohout. Ministerstvo vnitra je přesvědčeno, že i tento problém bude vyřešen včas.

Komisař Frattini však připouští, že přijetí nových zemí bude mít možná až půlroční odklad, v médiích zmiňovaný termín podzim 2009 ale popírá: „Nemůžeme si dovolit, aby se někteří členové Unie nadále cítili kvůli hranicím nerovnoprávně.“

(Respekt, www.respekt.cz)