Zaří 2006

Alespoň nás bavte!

Eduard Vacek

Řada voličů už dávno zařadila politickou sféru do oblasti zábavy. Od svých poslanců a vrcholných politiků neočekávají žádnou vážnou činnost, ale pobavení. Proto mezi oblíbené politiky patřil například Miloš Zeman, který ze svých úst vypouštěl zábavné bonmoty. Lidé mají rádi opilé poslance, kteří se motají v poslaneckých lavicích, případně rozbíjejí na silnicích auta, zloděje velkého formátu, kteří se na billboardech vysmívají státu a spravedlnosti, i konfidenty StB, kteří dříve pobírali za svá udání nemalé peníze a nyní hovoří zasvěceně o morálce a chtějí budovat lepší společnost. Při pohledu na tyto politiky si lidé uvědomují, jak je svět zábavný a jaké možnosti poskytuje lidem bezostyšným, dravcům, mravně zkaženým i zcela divným.

Vývoj voliče prošel za poslední léta mnohými změnami. Od vysokých nároků na zastupitele, přes zklamání a vztek, či pocit marnosti. Všechny tyto emoce vystřídala únava, lhostejnost a pohrdání. Nakonec lidé přišli na to, že by je mohli jejich politici ve spojení s exekutivní mocí a nezávislou justicí alespoň bavit. V mnohých případech zažili voliči velkou švandu, která překonala svoji kvalitou i připravované a komponované zábavné pořady. Stačilo pouze „přepnout“ svoje vnímání z vážné oblasti do oblasti nevážné. Přejít z tragiky, jejíž prožívání přináší utrpení, do oblasti tragikomiky, čí přímo komična. Stačí pouze změnit úhel pohledu na události a vnitřní mravní či hodnotový problém může být rázem vyřešený. Volič přišel na to, že kdo se zlobí, ztrácí dobrou náladu, ničí si své zdraví a zkracuje si život. Stojí mi to za to? ptá se a záporně vrtí hlavou. Nestojí. Ve svých nárocích se proto vrátil až do starého Říma a od svých představených žádá: chléb a hry. Chléb jako krmítko, které mu zajistí slušný životní standard a hry jako zábavu.

Politika začala být nudnou, není na co se dívat, čemu se smát, co kritizovat, k čemu se vracet. Jako by se vrátilo husákovské bezdějinné období. Banalita a tupost, to je základní současná matérie vysoké politiky. Vláda a exekutiva, která nedostojí základním požadavkům voliče, musí dříve či později padnout. Hlasu lidu by proto měli politikové dobře naslouchat. Bavte nás a dejte nám slušnou životní úroveň! Postavte novou vládu a rozdělte si svoje křesla, ať se máme na co dívat a čemu se smát!