Říjen 2006

Strůjci masakru ve Srebrenici čelí žalobě

Ladislav Kryzánek

V Haagu včera (21. 08. 2006 - pozn. red. CS-magazínu) začal jeden z nejdůležitějších procesů v historii tamního mezinárodního tribunálu. Jedenáct let po největším evropském masakru od druhé světové války v bosenské Srebrenici, kde bosenští Srbové vyvraždili na osm tisícovek bosenských Muslimů, začal proces s pěticí bývalých důstojníků bosenskosrbské armády. Čelí obvinění z genocidy. Další dva důstojníci mají „na triku“ méně závažná obvinění.

Pozdě, ale přece, chtělo by se říci. Výraznou kaňkou však je neúčast hlavního předpokládaného viníka masakru: smutně proslulý bývalý bosenskosrbský generál Ratko Mladić je stále na útěku, přestože mezinárodní společenství vystupňovalo tlak na jeho dopadení.

„Mladić by v tomto procesu figurovat měl,“ uvedla v zahajovacím projevu hlavní žalobkyně Carla del Ponte. „To, že Srbsko Mladiće dosud nezatklo a nevydalo do Haagu, je naprosto neomluvitelné,“ dodala. Útěchou snad může být, že s výjimkou Ratka Mladiće nyní čelí spravedlnosti hlavní strůjci vraždění v Srebrenici. I proto je proces ve světě tak bedlivě sledován.

Za hrůzné srebrenické krveprolití už bylo haagským tribunálem odsouzeno šest mužů. S výjimkou Mladićova zástupce generála Radislava Krstiće, který za svou roli při masakru dostal pětatřicet let vězení, a plukovníka Vidoje Blagojeviće, odsouzeného k osmnácti letům, však šlo vesměs o „menší ryby“. Pro nynější obviněné, Vinka Pandureviće, Ljubišu Beara, Vujadina Popoviće, Draga Nikoliće, Radivoje Miletiće, Milana Gvera a Ljubomira Borovčanina podle Del Ponteové platí opak.

Přišli a pobili všechny

„Je obtížné, ne-li nemožné představit si hrůzy, které potkaly obyvatele Srebrenice,“ uvedla hlavní žalobkyně v úvodní řeči. „Bezbranní muži a chlapci stanuli před popravčí četou, byli pohřbeni v masových hrobech a znovu pak vykopáni a pohřbeni na jiném místě, aby se svět nikdy nedozvěděl úplnou pravdu,“ prohlásila.

V Srebrenici hledaly statisíce civilistů z řad bosenských Muslimů útočiště před předchozími srbskými ofenzivami. Enkláva na západě Bosny byla takzvanou bezpečnou zónou pod ochranou OSN. Hlídala ji však pouhá stovka lehce vyzbrojených nizozemských vojáků, kteří na obranu běženců nijak nezasáhli. Armáda bosenských Srbů do oblasti vtrhla v červenci 1995, její příslušníci oddělili muže a chlapce od žen, povraždili je a jejich těla ukryli v masových hrobech.

Přes usilovnou práci odborníků se dosud podařilo identifikovat zhruba dva a půl tisíce obětí. Exhumace asi tisícovky těl z největšího masového hrobu byla dokončena teprve minulý týden.

(MFDNES)