Říjen 2006

Pět let války s terorismem

Emanuel Mandler

Už před pěti léty, 11. září 2001 zahájil mohutný teroristický útok na New York válku západní civilizace s terorismem. Je to podivná válka. Kromě Spojených států a částečně Velké Británie se v ní civilizovaný svět příliš neangažuje. Výsledky střetnutí nejsou jednoznačné, nic není rozhodnuto a válka vyžaduje posily. Ty ale většina západních států odmítá poskytnout a raději boj proti terorismu kritizuje. Ta tam je jednota západní civilizace, jak se projevila ve 2. světové válce i v tzv. studené válce.

Také naše média neprojevují příliš pozitivní vztah k válečnému úsilí USA. Některé z nich změnily kurs a dávají to výrazně znát. Mladá fronta Dnes si počkala na výročí teroristického útoku a 11. září otiskla významný článek zástupce šéfredaktora listu Milana Musila „Bushův ztracený kredit“. Autor sice uznává význam afghánské války, především však ostře kritizuje Spojené státy za irácké tažení a připomíná základní chyby této operace, která „přivodila ztrátu pozic Bushovy vlády“: „Veřejnosti předkládané důvody k útoku na Irák, se ukázaly nepravdivými. Možná, že tajné služby udělaly chybu, možná, že po neserióznosti jejich informací existovala poptávka. Saddám byl hnusný diktátor, ale takových je ve světě dost i jinde. Je pravděpodobné, že Spojené státy chtěly předvést, že i v tomto regionu je skutečným řešením demokracie, jenomže místo toho se vyrojili atentátníci s bombami. Bushův argument, že stáhnout vojáky z Iráku by znamenalo vítězství islámu, je správný, jenže do této pasti se dostaly Spojené státy samy.“ Tolik Michal Musil.

Tyto argumenty jsou problematické. Nesprávnost informací tajných služeb se ukázala, až když Američané byli v Bagdádu. Podivným doporučení pro supervelmoc je, že by se Američané mohli pustit do jiných hnusných diktátorů (jako by si USA vybíraly, do koho se „pustí“). Snaha Spojených států „vyvézt“ demokracii částečně v globálním světě uvolňuje staletími ztuhlé instituce. Atentátníci s bombami by se vyrojili a vyrojí se i bez iráckého tažení; pravda ovšem je to, co říká Bush, že kdyby Amerika vojáky z Iráku stáhla, bylo by to vítězství islámu.

Tak se vracíme k datu 11. září. Jaký byl účel dosud největšího teroristického útoku? Určitě ne to, aby se Amerika semkla proti nepříteli. Naopak, měla být materiálně i ideově rozpolcena. George Bush dokázal toto nebezpečí odvrátit: postavil se v čele Spojených států proti nepříteli (který poprvé v historii je neviditelný), a přenesl boj s ním do daleké ciziny. Je to boj, který není rozhodnut a dlouho rozhodnut nebude, nicméně už pět let Spojené státy dokázaly vést jej a připravovat se na jeho další fázi. Víceméně samy.

Samy proto, že islamisté dosáhli hned zpočátku dílčího úspěchu. Jak jsem se již zmínil, velká část západoevropských zemí odmítla připojit se účinně k boji proti terorismu a značný díl médií zaujal hyperkritický postoj k tomu, jak Spojené státy brání naší civilizaci. Evropské země nechávají Spojené státy osamocené a vymýšlejí si, že by se tato válka měla vést jinak – bez obětí, to znamená bez vojáků.

Bude Mladá fronta Dnes využívat svobody projevu k podpoře tohoto tažení proti obraně Západu? Zdálo by se, že ne – hned 12. září tento list otiskl o této problematice podstatně objektivnější článek Viliama Bucherta. Současně s ním ale také agresivní text šéfredaktora Muslimských listů, v němž se mimo jiné dočteme: „Muslimové mají právo žádat zbytek Západu, aby se distancoval od USA, jinak je střet civilizací nevyhnutelný.“

Je to tragikomická výzva. Vždyť zbytek Západu se už beztak distancuje…