Říjen 2006

Parkování a pokutování - mravy a nemravy

Ota Ulč

Snažím si představit dopad, jaký by způsobili motoristé, všichni umanutí zaparkovat v centru Prahy. V podobné situaci se nachází New York na ostrově Manhattan, adrese hlavního velitelství Organizace spojených národů, údajně usilující o prosazování světové harmonie. Zapeklitě zejména bývá koncem měsíce září při každoročním zahájení zasedání Valného shromádění, k němuž se kromě regulérních delegátů sjíždějí i nejpřednější potentáti. Ti nezřídka usilují zdůrazňovat svou velikánskost délkou kolony svých limuzín v ulicích a avenidách – obrovský to pak problém pro policejní sbory, jak prestižní procesí organizovat, synchronizovat, v jakém pořadí, kudy kam.

V New Yorku se akreditaci těší kolem 1.700 diplomatů, využívajících a rovněž zneužívajících svých privilegií. Poskytovaná imunita není ale především k potěše toho kterého privilegovaného individua, ale za účelem zaručit výkon jeho funkce. K odklonu od imunity absolutní k tzv. funkční začalo docházet už před delší dobou. Záruka imunity absolutní by bránila trestnímu postihu i v případě nejvážnějších zločinů včetně vraždy. Jedinou uplatnitelnou sankcí je prohlášení provinilce za nežádoucího (persona non grata) a spěšné vykázání ze země. V případě, že by lhůtu k odjezdu nedodržel, s jejím vypršením vyprší i imunita a může pak být právoplatně postaven před soud, zodpovídat se z nepravostí, které k jeho vyhoštění vedly. Opakujme, že privilegium imunity není uděleno dotyčnému jako privátní, autonomní osobě, ale jako uznání suverenity, výrazu respektu pro stát, který ho pověřil, aby za něj jeho jménem jednal. Je tedy na státu, aby uvážil, zda provinilce imunity zbavit. Občas se tak stává (tzv. waiver of immunity) a trestní stíhání, soudní procedura, může započít.

Na Manhattanu - a nejen ovšem tam – diplomaté zastaví, kde se jim zachce, nemají zábrany zaparkovat na místech, kde parkování je zakázáno, včetně blízkosti hydrantů, k nimž míní dorazit hasiči, když je třeba. Neváhají s parkováním v druhé řadě, blokovat vůz u chodníku, znemožňovat pohyb v ulicích. s jednosměrným provozem. Když přijde policista, udělí pokutu a písemný doklad s popisem provinění strčí za stěrač a tím to nezřídka pro diplomata skončí. Vůz Běloruské republiky s registračním číslem DPL 916 za půl roku jich obdržel 168 a všechny byly ignorovány.

Za posledních pět let, ignorované pokuty dosáhly počtu 150 tisíc. Přemnoho milionů dolarů tak zůstalo nezaplaceno a newyorský primátor, miliardář Michael Bloomberg, se velice rozkatil. Sice neporučil nasazování v České republice populárních a obávaných botiček, ale dal souhlas k násilnému odvozu provinivších se vozidel. V tomtéž roce 2002, Chuck Schumer a Hillary Clintonová, senátoři tohoto státu New Yorku, prosadili dodatek k zákonu o zahraniční pomoci, který za nezaplacené pokuty bude opravňovat magistrát ke kompenzaci z poskytovaných obnosů tomu kterému obdarovávanému státu.

Značné mediální pozornosti se dostalo nedávno zveřejněné studii dvou ekonomů (Ray Fishman a Edward Miguel, univerzity Columbia a Berkeley), kteří uvedli počínání porušovatelů metropolitních dopravních předpisů v korelaci s výsledky mezinárodní nevládní organizace Transparency International vyhodnocující Corruption Index - stav nepoctivosti, korupce v jednotlivých státech světa. Výsledek to byl jednoznačný: čím vyšší korupce domácí, tím početnější ona dopravní provinění. V období let 1997 až 2002, Kuvajt docílil rekordního počtu 246 deliktů na každou osobu své diplomatické mise. Vedoucí desítku šampionů tvořily Kuvajt, Egypt, Čad, Súdán, Bulharsko, Mozambik, Albánie, Angola, Senegál a Pákistán. Znamenitě nezodpovědně si též počínají Sýrie, Etiopie a Nigérie. Zatímco Čad posbíral v průměru 124 pokut, Kanada, Velká Británie, Japonsko, Izrael a skandinávské země neobdržely ani jednu. Hodně pokut inkasovaly, ale je zaplatily: Bahrajn, Malajsie, Oman a Turecko.

Jak dopadla Česká republika? Z celkového počtu přes 190 zastupitelských úřadů se na seznamu provinění per capita diplomatické mise umístnila až trapně vysoko, na 36. místě. Pokut obdržela víc než Lesotho či Botswana.