Listopad 2006

Mongolsko - náš vzor?

Ross Hedvíček

Jistě si dovedete představit, že mi píše hodně lidí. Nabyl jsem dojmu, že většina z nich čte moje články velmi pečlivě hlavně proto, aby mne někde nachytali na pravopisné chybě (ano, sem tam se podaří), anebo na něčem, co je blbost (to ještě méně). E-maily čtenářů jsou v naprosté většině docela milé a vtipné (děkuji, děkuji) a čas od času jsem je i zveřejňoval ve svém občasníku. Zveřejňování bude pokračovat, ale už pouze beze jmen - nemám zájem někomu v Česku ublížit. Formulka „probohasvatého nikde neudávejte moje jméno!" se v e-mailech z Česka stala standardem. Co se děje? „Strach jest vůkol?“ jak praví Bible kralická?

Před pár minutami přišel tenhle e-mail: „Píši až po měsíci z časových důvodů. Čtu všechny vaše články, které mi přijdou a i když ne se vším souhlasím, myslím, že jejich šíření je velice užitečné. Prosím ale, abyste nezveřejňoval moji totožnost a adresu, protože fanatiků je u nás v ČR (asi jako všude jinde), bohužel, hodně."

Další čtenář mi poslal okopírovaný kousek z nějakého online interview s Alexandrem Vondrou. „Nechápu, co proti tomu Vondrovi furt máte, zeptal jsem se za Vás, ale slušně.“

OTÁZKA (Pavel): Dobrý den, v krajanských kruzích v USA se setkala s nelibostí kampaň za zrušení vízové povinnosti pro Čechy. Česko se ke svým krajanům v zahraničí tradičně nechovalo nikdy pěkně a ti nemají důvod pro nějakou podporu. Máte nějaký konkrétní plán jak napravit křivdy spáchané českým státem na krajanech? A ještě jedna otázka, v celé Evropě i u nás je moderní antiamerikanismus, hodláte se proti tomuto trendu jednoznačně ohradit?

ODPOVĚĎ (27. 09. 2006 14:39): Módní antiamerikanismus mi vadí a říkám to v Evropě dost otevřeně už několik let. S krajany jsem měl setkání včera v New Yorku a žádnou negativní reakci jsem nezaznamenal. Možná se kriticky vyjadřují někteří jednotlivci, ale tak tomu bylo i v dobách rozšiřování NATO. Většina krajanů však stála a stojí na naší straně. Vztahy s nimi postupně narovnáváme, sám jsem se osobně zasadil za to, aby bylo v zahraničí možné volit, řešily se problémy občanství a restituci."

Nevím, zda to mělo něco dokazovat. Nedokázalo to nic. Byla to jen velmi politická odpověď na naivní otázku. Úžasná je i ta typická česká snaha obrátit všechno úplně v opak. Takže v dnešním Česku se zcela běžně věří, že Alexandr Vondra je proamerický, že Michail Gorbačov porazil komunismus a všichni emigranti ze Západu, kteří tak drze a zavile kritizují dnešní ČR, jsou bolševičtí agenti. Vážně - nekecám. To jsou „hlasy lidu", které taky občas dostávám.

Ano, Alexandr Vondra byl velvyslancem ČR v USA, ovšem není známo, že by navázal nějaké vztahy s „krajany" a nebo že by se zasadil o možnost volit v zahraničí, atd. Právě naopak. Na jednom z dřívějších Týdnu zahraničních Čechů měl tehdy velvyslanec Vondra projev (vygooglujte si to), kde si více méně stěžuje na mizerně vztahy s emigranty v USA a usedavě pláče, že ta bába Fuchsová z Los Angeles ho opravdu drajvuje nuts s těmi jejími dopisovými akcemi a protesty. Přítomni emigrantští kolaboranti sedící v lavicích Sněmovny PČR ho soucitně utěšovali. Pro neznalé: paní Jiřina Fuchsová z LA chtěla české občanství a právo volit. Já osobně české občanství nechci a volit taky ne, ale paní Fuchsovou rozhodně podporuji. Akce paní Fuchsové mne inspirovaly ke sloganu z té doby (skromně se přiznávám k autorství): „Strčte si své občanství do prdele – vraťte, co jste ukradli!"

Takže kromě známosti s pár kolaboranty, kteří za pár medailí převedli vlastnictví krajanské budovy v New Yorku do rukou vlády ČR, si určitě Saša Vondra mezi emigranty moc kamarádů nenadělal. Neměl taky čas, aby se s někým bratřil. Skutečně měl hodně práce. I když byl oficiálně jako velvyslanec, věnoval se ve skutečnosti na plný pracovní úvazek shánění čestných doktorátů pro Václava Havla. Chudák Václav si na to musel zřídit celou komisi. Ano prosím, v době panování svatého Havla, fungovala při prezidentské kanceláři na pražském Hradě i Komise pro přijímání čestných doktorátů pro Václava Havla. Dle mých zdrojů měla čtyři zaměstnance. Není to úžasné? Takže český velvyslanec v USA se několik let ztrapňoval a dělal ostudu běháním po amerických institucích a univerzitách a žebráním „nemáte tam nějaký doktorát pro našeho Vaška? On to má hrozně rád!".

Saša Vondra byl Havlův člověk už v dětství - odtud ono přízvisko „Vondrovo dítě". Pražští vtipálkové tvrdí, že podepsal Chartu 77 „už jako devítiletý":-) Ne, to byl jen žert - ve skutečnosti mu bylo čtrnáct. Vrcholu havloidní korupce dosáhl povedený pan velvyslanec, když zcela v duchu české pohádky „Jak Honza měnil, měnil, až vyměnil" vyměnil s asociací amerických právníků (ABA) výroční cenu CEELI pro Václava Havla za jeho údajně „významné kroky k uskutečnění demokratických reforem" výměnou za to, že Havel dál udělujícím právníkům do „pronájmu" pražský objekt Grébovka (bývalý Dům pionýrů a mládeže, Gröbeho vila). To už neuniklo pozornosti ani jinak velice levicových Britských listů a jiných časopisů, které o tom psaly i v Česku. Klidně si znovu zagooglujte.

Takže milí čtenářové... nenechte si věšet bulíky na nos českým tiskem. Redaktoři jsou tam od dob Tvorby a Rudého práva pořád ti stejní. A když už šli do důchodu, tak jsou tam dnes jejich děti. Dobře proškoleny rodiči.

Zdroj: http://www.britskelisty.cz/0104/20010402d.html#03