Listopad 2006

Novinářka věděla, že ji zabijí

Lubomír Heger

Anna Politkovská měla zrovna odevzdat velký materiál o únosech a mučení lidí v Čečensku. Tvrdila, že zdejší proruský premiér Ramzan Kadyrov ji odsoudil k smrti. V sobotu večer (07. 10. 2006 - pozn. red. CS-magazínu) byla skutečně zastřelena ve výtahu domu, kde s manželem bydlela. Není to jediná podivná okolnost, která případ vraždy světoznámé reportérky listu Novaja Gazeta provází. Vrah do ní několikrát vystřelil, střelnou zbraň odhodil a nechal se přitom nafilmovat bezpečnostní kamerou, takže policie má jeho podobu.

Ruská média si nemohla nepovšimnout, že na den vraždy připadly také 54. narozeniny ruského prezidenta Vladimira Putina, když o dva dny předtím oslavil třicítku čečenský premiér Kadyrov. „Byl to dárek oběma mužům,“ řekla stanici Echo Moskvy Julia Latyninová, jež se se zavražděnou přátelila. „Na vládním zasedání Kadyrov řekl, že jsem odsouzena k smrti,“ řekla Politkovská.

V září 2004 vypila v letadle cestou do Beslanu, kde ruské síly krátce předtím nepřímo spustily masakr ve škole, otrávený čaj a probudila se na jednotce intenzivní péče. V jednu chvíli ztratila tep a lékaři soudili, že nepřežije.

List Novaja Gazeta na svých webových stránkách napsal, že za smrt jeho reportérky je odpovědný buď přímo Kadyrov, anebo někdo, kdo chce, aby na něj padlo podezření. „Je to zvířecký zločin proti profesionální, seriózní novinářce a odvážné ženě, těžký zločin proti nám všem,“ řekl Michail Gorbačov, jenž je akcionářem listu. Světovou dimenzi dostala vražda poté, co ministerstvo zahraničí USA zveřejnilo výzvu, aby Moskva zločiny proti médiím důkladně vyšetřila.

Všichni kolegové Politkovské berou souvislost vraždy s její investigativní prací o Čečensku či zásahu v divadle Dubrovka jako hotovou věc. Jak však upozorňuje bývalá zpravodajka Lidových novin v Moskvě Petra Procházková, Politkovská se kvůli vysoké emotivnosti často stávala terčem posměchu. „Anna byla mezi novináři v Čečensku zvláštní zjev. Věřila, že dobro a spravedlnost jsou důležitější než novinářské řemeslo,“ říká Procházková. Podle ní působila Politkovská na kolegy až hystericky, když si například během vojenské prohlídky nechávala předvolat velitele, ječela na vojáky a plakala, dokud obvykle nedosáhla svého. Politkovská prý o smrti mluvila tak často, až na sebe kolegové začali významně pokyvovat „zase Anička“. „Nakonec toho strašně moc dokázala,“ vzpomíná Procházková: „Ti z kolegů, kteří se jí posmívali, odjeli buď mimo Rusko, nebo se dali na jinou práci.“

Kreml zřejmě neznepokojovala kritika ze strany Politkovské tolik jako její světová proslulost. Novinářka proto dostávala nabídky k vycestování, avšak práce pro ni byla důležitější než bezpečí. A život.

Další zabití novináři

1. března 1995 - Výkonný ředitel televizní společnosti Ostankino Vladislav Lisťjev byl smrtelně zasažen dvěma výstřely ve svém moskevském domě.

25. února 1997 - Náměstek ředitele ruského časopisu Dělovyje ljudi Vadim Birjukov byl nalezen v Moskvě mrtvý. Ležel svázaný v uzamčené garáži.

20. listopadu 2000 - Kameraman rakouské televize ORF Pavel Asaulčenko byl zavražděn v Moskvě. Šlo zřejmě o loupežné přepadení.

29. dubna 2002 - V Togliatti byl zavražděn žurnalista Valerij Ivanov z listu Togliattské rozhledy. Psal o tamním zločineckém podsvětí.

9. července 2004 - V Moskvě byl zastřelen americký novinář ruského původu Paul Klebnikov, když vycházel ze sídla redakce časopisu Forbes, jehož byl šéfredaktorem.

(MFDNES)