Listopad 2006

„Rusko ukázalo imperiální tvář“

Jan Rybář

Nejmocnější žena Gruzie Nino Burdžanadzeová říká v rozhovoru, že jádrem sporu s Ruskem je snaha její země být v NATO. Reálná šance Gruzie vstoupit do NATO a uniknout tak vlivu Moskvy, dovádí Rusko k zuřivosti, tvrdí vlivná předsedkyně gruzínského parlamentu. Nino Burdžanadzeová, jedna z hlavních postav prozápadní „revoluce růží“, říká v rozhovoru pro MF DNES, že právě to je hlavním důvodem stávajícího konfliktu obou zemí. Prahu navštívila jako delegátka mezinárodní konference Forum 2000 v době dramatického vyostření vztahů Gruzie a Moskvy. Gruzie vyhostila několik údajných ruských špionů a Rusko ji viní z provokací a zavedlo hospodářskou blokádu i další restrikce.

Vztahy Ruska a Gruzie se v posledních dvou týdnech dramaticky vyostřily, proč se to podle vás stalo? Verzí je několik...

Naše země se nyní nachází na historické křižovatce, je v té samé situaci, v níž byly před desetiletím země Pobaltí. Tehdy se rozhodovalo, zda vstoupí do NATO, a navždy tak opustí zónu vlivu Ruska. Právě o to jde nyní v Gruzii. Probíhají intenzivní jednání o našem vstupu do Severoatlantické aliance a Rusko to rozběsnilo, neboť mu došlo, že Gruzie opravdu může uniknout jeho vlivu. S tím souvisejí všechny současné problémy.

Považujete tedy nedávné zahájení rozhovorů o vstupu do NATO za klíčový moment vašich vztahů s Ruskem?

Jistě, Rusku konečně došlo, že máme opravdu velmi reálnou šanci být v NATO a utéci z jeho vlivu. Proto se snaží dělat poslední pokusy, jak nám v tom zabránit a udržet nás ve své zóně vlivu, tak jako další země bývalého SSSR.

Co se bude dít dále? Může se situace ještě vyostřit, například až do otevřeného vojenského konfliktu?

Upřímně řečeno, i já jsem měla o ruských politicích lepší mínění. Opravdu jsem si nedokázala představit, že Rusko přistoupí k tak radikálním krokům. Dalo se čekat, že přijde blokáda, daly se čekat sankce. Nedokázala jsem si však představit, že budou v Rusku vyhánět děti ze škol jen na základě jejich původu, zatýkat na ulici lidi podobné Gruzíncům, deportovat naše občany v nákladních letadlech a jinak ponižovat důstojnost našich lidí. Je mi ruského vedení upřímně líto, zklamali mě a ukázali, že jsou horší, než jsme si mysleli. Na druhou stranu je možná dobře, že Rusko ukázalo svoji opravdovou tvář, to, jaké opravdu je. A kam to může vést? Doufám, že se to už nebude zhoršovat. Další kroky Ruska budou do značné míry záviset na tom, kolik vydržíme - a my vydržíme hodně - a též na reakcích mezinárodního společenství.

Moskva i Tbilisi opakují, že v konfliktu vítězí. Opravdu jste si jisti, že jste získali více bodů?

Nejde o hraní na body. Zachovali jsme se tak, jak by se zachovala jakákoliv normální země. Chytli jsme špiony a vyhostili jsme je, to se děje v mezinárodních vztazích pořád. Naši lidé trpí v Rusku, a není proto pro mě snadné mluvit o vítězství. Ale myslím si, že v jistém smyslu vyhráváme: mezinárodní společenství dobře chápe, co se děje - Gruzie je trestána za to, že chce být nezávislá, že chce budovat normální demokratickou společnost a utéci ze zóny vlivu Ruska. A Moskva, jak už jsem řekla, ukázala svoji opravdovou tvář, nedemokratickou, imperiální.

Nebojíte se, že ekonomická blokáda na vás postupně tvrdě dopadne? Odhaduje se například, že v Rusku pracuje na milion Gruzínců, kteří velkou část svých výdělků posílají domů...

Samozřejmě, že problémy přijdou. Ale už si na ně zvykáme, měli jsme problémy už dříve, třeba když Rusko zakázalo dovážet potraviny, víno, minerální vodu nebo třeba když v Rusku jakoby náhodou vyletělo do povětří k nám vedoucí plynové potrubí v ty nejchladnější dny v zimě. Problémy přijdou, dostaneme další údery. Ale věřte mi, Rusko nás podceňuje, podceňuje ducha našich lidí. Rusko a Gruzie spolu žily dvě stě let, ale Rusko nepochopilo, že kdo jedná s Gruzínci dobře, vždy se s nimi bez problémů domluví. Ale když na ně někdo zkouší tlačit, vzepřou se mu s nebývalou silou. To nám vždy pomáhalo přežít. Proto nemám pochyb, že to zvládneme i tentokrát. Doufejme, že když žijeme v 21. století, tak nás naši přátelé nenechají na holičkách. Bohužel v minulosti nás a Čechy taky nakonec často ponechali svému osudu.

Říkáte, že Rusko ukázalo svoji imperiální tvář, plyne z toho, že by se ho měl trochu bát i Západ?

Samozřejmě, o tom není pochyb. To, co se dnes děje v Gruzii, je takový ruský test. Rusko v minulých letech vydělalo hodně ropných dolarů a nabylo dojmu, že si může dovolit všechno. Rusko nyní bude velmi pečlivě zkoumat, jak na krizi budou reagovat západní země, zda přijde, či nepřijde jasná odezva. Já zcela vážně stále varuji celý západní svět: pokud neuděláte vše pro to, abyste pozitivním tlakem z Ruska udělali zemi více demokratickou a vypočitatelnou, zítra či pozítří budete mít problémy i vy. A když říkám vy, mám na mysli právě země, jako je Česká republika či Polsko. Pokud proti nám využijí suroviny jako politický nátlak, kde je záruka, že to v budoucnu neudělají i jiným zemím?

Chcete vstoupit do NATO, to je však v podstatě nepředstavitelné, dokud se nevyřeší etnické konflikty v Abcházii a Jižní Osetii. Přesto neztrácíte optimismus?

Jedním z důvodů, proč se Rusko snaží zmrazit tyto konflikty, je právě úvaha, že nedořešenost konfliktů překazí naši cestu do NATO. Proto je třeba ukazovat, že do Severoatlantické aliance můžeme vstoupit navzdory těmto konfliktům. Zároveň se samozřejmě snažíme tyto konflikty dořešit. Nabízíme tu nejširší možnou autonomii a garanci všech myslitelných práv pod garancí EU, Ameriky i Ruska. Ale nejen Ruska, tak jak to je dnes. Rusko už nemůže být jediným prostředníkem, na němž závisí vše, co se tam děje.

Budete se tedy snažit, aby se v zónách konfliktů rozmístily mezinárodní síly?

Ano, po nedávných událostech se mezinárodní společenství utvrdilo v tom, že ruské mírové síly, které tam jsou dnes, zkrátka nemohou nikdy být objektivní. Klíčem k řešení konfliktů je tedy připravit Rusko o monopol v zónách konfliktu a prosadit do nich mezinárodní komponent, tedy neutrální policejní síly, které budou opravdu objektivními garanty míru. Po „revoluci růží“ Gruzie prošla tak významnou proměnou, že si vážně zasloužíme pomoc mezinárodních společenství. Krok za krokem dokazujeme, že patříme k evropské civilizaci.

Máte dojem, že politici a diplomaté tady v Praze vám naslouchají?

Cítím se tady opravdu dobře. Důvod je zřejmý, dlouho jste žili pod vlivem Sovětského svazu a není třeba vám dlouze vysvětlovat, o co u nás jde.

(MFDNES)