Prosinec 2006

Šibalistán

Milan Hulík

Byla to legrace, když jsme se smáli Pepovi z Hongkongu. A nebo těm falešným sponzorům z Maďarska a Mauriciu. Ale i při největší politické legraci z té doby šly peníze do strany, nikoliv na konta politiků nebo jejich spolupracovníků. A když si přidáme jiné slavné tunely z té doby, máme na co vzpomínat. Není to kapitola, kterou by se ODS, na rozdíl od jiných, mohla chlubit.

Nebylo to v české historii poprvé, i první republika, která byla skutečným právním státem, měla své politické aféry a své tunely. Lihový, cukerný, uhelný a jméno Jiřího Stříbrného si nejstarší generace pamatuje dosud. Ale králem skandálů, či spíše capo di tutti capi na politické scéně, je bezkonkurenčně ČSSD. Kdyby ODS měla za sebou to, co má za poslední roky, nebo jen měsíce, tato strana, tak by již dávno neexistovala. A jestliže ČSSD přece jen ještě existuje, pak by měla aspoň trochu pozměnit svůj název, aby se odlišila od své předchůdkyně, kdysi hrdé a sebevědomé strany hájící zájmy a práva dělníků a sociálně slabých a ponížených. Dnes totiž ČSSD svými politiky ponižuje všechny občany ČR bez ohledu jsou-li jejími členy nebo voliči.

Mistr bonmotů se na nás díval z předvolebního plakátu s mladými miláčky strany, Standou a Petrou s nápisem: „budeme se Vám dívat do očí.“ O něco později již nebyli schopni pohlédnout do svých. Prvního bonmotář označil za mafiána, druhou za línou lehkoženku. Další premiér předchozího podrazil při volbě prezidenta, aby se mu zakrátko od třetího stalo stejně a se zlatým padákem přistál v Bruselu. Jeho nástupce jsme viděli stát na schodech Elysejského paláce, po kterých chodil de Gaulle. Stál tam nejen bez znalosti francouzštiny. Vrcholu ale nebylo dosaženo. Přišel muž z RaJ, který nás ohromuje znalostí cizích slov. „Sykofant“, „oxymoron“ – i docenti musí sahat po slovníku cizích slov. Naposledy překvapil v posledním rozhovoru pro Právo s A. Kramerem. „Jak říkají staří latiníci“, chtěl se blýsknout RaJský náměstek, ale slovník nebyl po ruce, tak jen: „komu to slouží“? Nuže, staří latiníci vždy říkali cui bono? Tento vzdělanec ještě překvapí, až se další cizí slova naučí. Mnohým se může zdát, že svůj repertoár a slovník z doby totality již přehrál opakovaně celý, ale nedejme se mýlit. Vždyť ještě není znovu premiérem, kterým se musí stát a stane, protože volby sice skončily „remizou“, ale vyhrál. On, král Jiřík.

Jak tedy pozměnit jméno této strany ? Nejlépe podle vzoru jisté strany, která se stala „jinou“ jen přidáním jednoho písmena. A nemuselo by být velké, stačilo by malé – třeba „š“. Po vzniku ČSSD razil jeden pravicový novinář pro ni označení „ČSSD(b)“. Napodobil tím kdysi slavnou zkratku VKS(b), zkratku posvátnou každému pravověrnému komunistovi. Vždyť znát dějiny VKS(b) (Všesvazové komunistické strany bolševiků) patřilo k povinné abecedě každého komunisty. Ano abecedě, proto také tuto zkratku proslavil i Miroslav Horníček, když v kádrovém pohovoru odpověděl na otázku, zda tyto dějiny četl: „ještě ne, jsem teprve u VKS(a). Jestliže je ve straně tolik šibalů, a přibývá jich každým dnem, pak by to měla být Česká strana sociálně demokratických šibalů. A nebylo také šibalské, když rocker a exposlanec ČSSD František Ringo Čech řekl v časopise REFLEX, že Gross by musel na svůj byt šetřit 300 let a každý ví, že mu nebylo ještě 40 let? A co byt – to bylo jen pár milionů ! Unipetrol, Telefónica a co se všechno ještě privatizovalo ? A co jeho milci? Třeba ten, co neuměl mateřskou řeč všech letadel a přece se stal jejich největším šéfem. Lépe nejmenovat, S. G. je totiž vyštudovaný právník a začínající advokát. A už třeba umí napsat i žalobu na ochranu své, tak těžce zkoušené, osobnosti.

Limonádový Joe byla fiktivní postava, ale kakaový Kraus skutečná, dokonce poslancující ještě za komunistů. A co poslední - slavný autor „pěti v českých na stole“, bezvýznamný šibal, vysílaný ovšem premiérem na tajné mise do zahraničí? Podaří-li se Paroubkovi s ČSSD opět vládnout, dočkáme se dalších obskurních postaviček z této líhně. Bude sranda, ale taky ouzko z toho, jak je tady v právu kluzko. Budou mizet další, možná i Kubice a koncipient Standa bude ze zákulisí tahat za nitě. Pak by terminologie ČSSD(š) ale mohla být nápomocná i dosud hledanému jednoslovnému pojmenování naší republiky. Nejlepší by byl název Šibalistán, ladil by totiž s názvy takových zemí jako Afghanistán, Pákistán nebo Írán. A nejen jazykově, nýbrž i právně a politicky.