Prosinec 2006

„Nebeský vlak“ zahajuje provoz

První červencový den zasvětila Čína významné události: zprovoznění nejvýše položené železniční trati světa. Zprávy o železnici, která propojuje Tibet se zbytkem čínského území, zaplňovaly v posledních týdnech všechna státem řízená média. Televize například promítala záběry usmívajících se a zpívajících Tibeťanů, kteří postávali v tradičních oděvech u nových kolejí. Ve skutečnosti ale Tibeťanům do smíchu moc není: strachují se, že příliv cizinců zničí jejich unikátní kulturu. Projekt, který stál 4,2 miliardy dolarů (94 miliard korun), navíc kritizují i ochránci přírody.

Trasa dlouhá 1142 kilometrů, která protíná zasněženou náhorní plošinu, spojuje tibetskou metropoli Lhasu s městem Golmud v čínské provincii Čching-chaj. Téměř tisíc kilometrů trati se nachází výše než 4000 metrů nad mořem. V nejvyšším bodě železnice se vlak vyšplhá až do výšky 5072 metrů, čímž překoná dosavadní rekord andské železnice v Peru.

Cesta z Pekingu do Lhasy, čítající 4561 kilometrů, bude díky nové železnici trvat jen 48 hodin. Doposud se tu cestovatelé mohli spolehnout pouze na autobusy nebo letadla. Autobusům však cesta po nekvalitních, často zledovatělých silnicích trvala celé dny. Drahá letadla zase odrazovala pasažéry nebezpečným přistáváním.

Vlaková jízdenka z Pekingu až do Lhasy vyjde na 49 dolarů (1100 korun) za sedadlo a 158 dolarů za lůžko. Pro cestující budou k dispozici kyslíkové masky a lékařský tým a ve vagonech bude jako v letadlech uměle udržován normální atmosférický tlak, aby se předešlo výškové nemoci. Skla oken poskytnou ochranu před ultrafialovými paprsky ostrého slunce.

Nová železnice by se měla stát magnetem pro turisty. Exiloví Tibeťané bojující za autonomii Tibetu ale upozorňují, že otevření trati s sebou přinese nekontrolovaný příliv přistěhovalců z řad etnických Číňanů. Poukazují mimo jiné na to, že by se tak mohla zásadně zvýšit nezaměstnanost Tibeťanů.

Tibetští emigranti žijící v Indii protestovali proti železnici u čínské ambasády v Dillí. V pondělí přelezli plot velvyslanectví, zapalovali čínské vlajky a označili vlaky za „smrtelnou ránu Tibetu“. Další protesty jsou plánovány na tento víkend, kdy chtějí exiloví Tibeťané nosit černou pásku na znamení smutku.

Tibetský mládežnický kongres uvedl, že železnice je projevem „demografické agrese“. Peking prý vlaky hodlá v příštích deseti letech využít k přemístění 20 milionů Číňanů do Tibetu.

Ekologové se zase domnívají, že železnice ohrozí křehké horské ekosystémy. Někteří dokonce vyjádřili obavy, že globální oteplování by mohlo způsobit roztátí permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdy, a narušit stabilitu kolejí.

Čína ale veškeré kritiky důrazně odmítá a zdůrazňuje, že železnice pomůže rozvoji chudého tibetského regionu, mimo jiné usnadněním obchodování se zbytkem Číny, a podpoří šíření tibetské kultury. Podle Pekingu se při realizaci gigantického projektu dbalo i na ochranu životního prostředí. Uchování permafrostu mají zajistit speciální chladící trubky. Nejméně stabilní úseky permafrostu vlaky překonají díky mostům.

Čínští představitelé usilovali o stavbu železnice do Tibetu několik desítek let, trať pro „nebeský vlak“ se ale nakonec začala budovat až v roce 2001. Slavnostní kolaudace železnice připadá na den 85. výročí založení čínské komunistické strany.

Rekordy nové trati

(čtk, tpa)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)