Prosinec 2006

Pavoukům stoupl dolet

Vědci vysvětlili, proč dokáží pavoučí vzduchoplavci překonat moře a oceány. K nejpodnikavějším vzduchoplavcům živočišné říše patří drobní pavouci z příbuzenstva našich běžníků. Spřádají si zvláštní „padáky“ a nechávají se unášet na obrovské vzdálenosti. Pro mnohé není překážkou ani otevřený oceán. Vědci je našli i na ostrovech „sterilizovaných“ sopečnou erupcí. Pavoučí vzdušní cestovatelé byli často první zástupci fauny, kteří na tyto mrtvé výspy uprostřed oceánu dorazili.

Běžníci a další jim podobní pavouci nespřádají sítě pro lov. Kořisti se zmocňují skokem. Pavučinu využívají pro různé jiné účely. Samice z ní spřádají „peřinku“, do které ukládají vajíčka.

Pavučina přichází ke slovu i za prosluněných poklidných dní „babího léta“, kdy s její pomocí vyrážejí do světa mladí pavouci. Vyšplhají na ostrý hrot stébla trávy, vystrčí zadeček do vzduchu a vypudí ze snovacích bradavek lehoučké vlákno. Vytvoří z něj jemný lehoučký „padák“, k němuž se připoutají pevným pavučinovým „lanem“. Pak se pustí rostliny a letí. S lehkým vánkem v zádech dokážou překonat vzdálenosti kolem 350 kilometrů. Pavučina je pozoruhodný materiál. Je například třikrát pevnější než kevlar, z něhož se vyrábějí neprůstřelné vesty. Pavoučí vlákno o síle zahradní hadice by uneslo na každém konci plně naložený Boeing 747. Mnoha tajům pavučiny zatím vědci nepřišli na kloub. Mimo jiné funkci „padáku“. Z výpočtů vyplývá, že by neměl přenášet pavouky na tak velké vzdálenosti. Pavoučí letec by měl přistát mnohem dřív.

Záhadě přišel na kloub tým britských vědců vedených Davem Bohanem z Rothamsted Research v Harpendenu. Ti vzali v potaz nejen hmotnost pavučinového „padáku“ a odpor, jaký klade vzduchu, ale i jeho fantastickou pružnost. V té chvíli začaly dávat fyzikální rovnice popisující pavoučí let smysl. „Padák“ nezůstává během letu jen pasivním dopravním prostředkem. Pod tahem vzduchových mas se neustále napíná a opět smršťuje. Pracuje jako jakési jojo. To pavouka neustále „vytahuje“ vzhůru a brání mu klesnout na zem. Výsledky výzkumu zveřejnil vědecký časopis Biology Letters.

Bohanův tým nyní měří pružnost pavučiny jednotlivých druhů pavoučích vzduchoplavců a pokouší se určit jejich maximální dolet. Tak chce získat představu o schopnosti pavouků osídlit krajinu. Na mnoha místech byly jejich populace drasticky zdecimovány užíváním insekticidů. Pavouci přitom patří k významným přirozeným nepřátelům hospodářsky významných škůdců, například mšic. Z parametrů pavoučího „padáku“ chce Dave Bohan určit, jak rychle se mohou pavouci do polí a luk zase vrátit.

(jp)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)