Prosinec 2006

StB bránila Sověty v Maďarsku

Československá rozvědka v roce 1956 zachraňovala Sověty před hněvem Maďarů. Československý diplomat odvezl při protikomunistickém povstání v roce 1956 v Maďarsku ze země asi 300 lidí ze „sovětské komunity“, proti kterým se mohl obrátit hněv Maďarů v tehdejších bouřlivých dnech. Diplomat komunistické ČSSR Vladimír Zpěváček tehdy naložil lidi na loď a proti proudu Dunaje s nimi odjel do Československa. Dokazují to dokumenty, které na svých internetových stránkách zveřejnila civilní rozvědka. „Sovětskými soudruhy tato pomoc jest velmi kladně hodnocena,“ uvádí se v jednom ze zpřístupněných dokumentů.

Protikomunistické povstání v Maďarsku zahájila dvousettisícová demonstrace studentů 23. října 1956 v Budapešti, brzy nepokoje zasáhly celou zemi. Lidé se v Maďarsku obrátili nejen proti tehdejší vládě, ale i proti příslušníkům maďarské tajné policie a představitelům Sovětského svazu. Povstání ukončila sovětská vojenská intervence. Zemřelo nejméně 2700 Maďarů a 669 sovětských vojáků, počet zraněných přesáhl 30 000.

Československo se obecně v Maďarsku angažovalo mnohem více, než veřejnost předpokládala. V době, kdy situace přerůstala v otevřené povstání, vybudovala tehdejší československá rozvědka na velvyslanectví v Budapešti speciální rezidenturu tvořenou asi třemi rozvědčíky. Jejich úkolem byl především sběr informací o vývoji v Maďarsku a pochopitelně také spolupráce s maďarskou státní bezpečností, pro kterou byla StB věrným spojencem.

Stejně tak vnímal ČSSR také tehdejší Sovětský svaz, a zástupce sovětského velvyslanectví dokonce požádal československé diplomaty, aby v případě evakuace celého sovětského zastupitelského úřadu zajišťovali „zájmy SSSR v Maďarsku“. Zda velvyslanectví svěřený úkol plnilo, nelze přesně říci. „Prakticky celé události prožil zastupitelský úřad ve sklepě, kam se většina zaměstnanců uchýlila,“ konstatuje zpráva tehdejší rozvědky.

Dokument, který zpětně hodnotí chování jednotlivých diplomatů, se pochvalně zmiňuje o jedné z mála výjimek. Byl jí tajemník Zpěváček, jehož oddělení zajistilo přepravu ohrožených Sovětů. Zpráva konstatuje, že šlo o velmi obtížný úkol a že to byla Zpěváčkova osobní iniciativa. Vedení velvyslanectví se na akci vůbec nepodílelo, prý se především obávalo útoku vzbouřenců. Hned na počátku událostí musely například manželky diplomatů rychle ušít maďarskou vlajku bez státního znaku, kterou používali povstalci. Tu jako jediný zastupitelský úřad pak vyvěsili.

Podle archivních dokumentů rozvědky sice velvyslanectví ze strachu z provokace odmítlo řadu lidí, kteří zde hledali pomoc, na druhou stranu poskytlo úkryt maďarskému tajnému policistovi. Rozvědčíci také pro maďarskou tajnou policii zajistili dodávky zbraní, především pistolí a pendreků. Část ozbrojených složek totiž přešla na stranu povstalců a také jim předala zbraně. Další pomocí pak měl být například plánovaný únos rakouského novináře F. P. Moldena, který se angažoval v podpoře maďarských povstalců a jenž byl bývalým zetěm ředitele CIA Allena Dullese.

(čtk)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)