Leden 2007

Burani na cestách aneb Markovič na Floridě

Ross Hedvíček

Následující článek pochází ze září 2000, ale nebyl nikde publikován (kromě diskuse v DoFo, archívy už nejsou stejně k vidění a ještě ve zkrácené formě). Byl jsem požádán, abych ho našel a oficiálně dal vniveč. Pošmáknete si.

Tzv. "žebrácká turné" československých umělců začala hned na jaře 1990. Umělci místního významu začali ozlomkrky navštěvovat emigranty za oceánem a šířit "kulturu". Spokojenost byla oboustranná. Čeští a slovenští umělci chtiví každého dolaru a předplacených letenek za oceán obvykle předvedli standardní "spiel" z kulturáku ROH v Horných Dolných a přimhouřili oko nad tím, že vystupovali v hospodách s emigrantským obecenstvem čítajícím osm někdy deset lidí, a emigranti zase ze samé radosti, že slyší češtinu nebo slovenštinu zapomněli, že před nimi obvykle stáli prominenti komunistického režimu, před kterým platící obecenstvo uteklo a nebo v lepším případě bezcharakterní kolaboranti, signatáři anticharty, bývalí členové KSČ/KSS a tak dále... A tak jsme tu viděli Ljubu Hermanovou, Hanu Zagorovou, a další až po Lasicu a Satinského. To ještě všechno šlo. Pak ovšem přišla řada na nižší uměleckou garnituru - a objevil se Milan Markovič. A vypravil se do Ameriky - přímo na Floridu.

Když Mark Twain před sto lety napsal knihu Burani v zahraničí (Innocents Abroad), tak to byla strašlivá legrace a humor. Když ovšem Milan Markovič napsal svůj spisek Buran v zahraničí (zde pod názvem Florida), tak už to vůbec nebyla legrace, ani humor, ale je to k pláči. Základní pravidlo kritizováni je, že kritizovat může ten, kdo ví o věci více a nebo lépe (he who knows better). Milan Markovič opakovaně demonstruje svoji totální ignoranci - ale kritizuje a kritizuje a kritizuje... ostošest.

Už když popisuje svůj vstup do USA: Barvitě ventiluje svou nelibost nad "brucháčom" z INS a úmyslně mu dává nepravdivé (= vylhané) informace o svém plánovaném pobytu v USA - přijel totiž na návštěvnické vízum - nikoliv pracovní - a jeho vystupování je jeho zaměstnání - tudíž práce. Markovič při vstupu do Ameriky lhal - a může být rád, že ho tam vůbec pustili! A když se konečně dostane z letiště ven - tak kde chodí, tam píčuje. A hloupě!

Projíždí přes Miami (viděl ho ani ne rychlíku, ale pouze z auta) a kritizuje "ostrov s výrazně nevkusnou urbanistikou". I cizinec pochopí, že sídliště Petržalka a vlastně KAŽDÉ sídliště na Slovensku je vzorem "vkusné urbanistiky". Horko se Markovičovi nelíbí! No jo, když je někdo namrzlej, tak má zůstat ve Vyšných Hágoch a nelézt na Floridu. Někdo to rád horké, že jo?

Markovičovi se ovšem nelíbí ani americké dopravní značky, ani americké míry a váhy, ani poznávací značky, ani televizní programy, ani pivo, ani homosexuální bary. Mírně pochválil Hemigwayovu zahradu a vzpomněl tisíců Kubánců, kteří zahynuli na útěku před komunistickým režimem Fidéla Castra. O jak citlivé! To že Markovič sám byl členem komunistické strany, kvůli které utíkaly statisíce z jeho rodné vlasti - to už nevzpomněl.

Další věc, které se dostalo sžíravé ironie Milana Markoviče byly "nesmierne debilné seriály" v americké televizi. A dorazí to výrokem "s ohlupnutými luďmi s načisto vypláchnutym mozgom sa manipuluje podstatne jednoduchšie než s tými nespracovanými". Ano, proto asi Milan Markovič podepsal antichartu - asi ví, o čem mluví. A počítám, že kdyby Američani měli možnost se místo "nesmierne debilních seriálov" jednou podívat na něco inteligentního, jako třeba Večer Milana Markoviča s Palom Traubnerem v roli hosta - tak si asi rovnou půjdou hodit mašli...

No, Američané jsou taková strašná lůza - slovy MM "pokryteckí, exaltovaní, neuprimní, nevychovaní", že kdyby okolo náhodou nesli čtyři "Žilinčania" (kteří jsou v Americe ilegálně na návštěvnická víza a stejně ilegálně pracují jako noční uklízeči v místním supermaketu), tak by Milan Markovič snad v Americe ani nepotkal normální lidí!

"Spupnosť, pozérstvo a neuprímnosť Američanov sú mi sympatické asi ako zubný kaz" - tak to asi budu Markovičovi velice sympatický já sám, až si přečte tenhle článek, kde mu naprosto UPŘÍMNĚ říkám, co si o tom myslím. Ten Markovič musí být na Slovensku hrozně nešťastný - nemá rád "spupnosť, pozérstvo a neuprímnosť"! Představte si to! Už jen ta galerie zpupnosti, pozérství a neupřímnosti, kterou on sám prezentuje ve svých televizních pořadech (ano! zdravím profesora Traubnera!), a nebo prototypy zpupnosti jako Rezeš, Mečiar a celá HZDS-garnitura, prototypy pozérství jako Mjartan, Fico, SDL a SDK, prototypy neupřímnosti jako Čarnogurský, KDH a zhruba 50% slovenského obyvatelstva? Ukliďte si před vlastním prahem, pane Markoviči, a potom teprve kritizujte Američany! A myslíte si, že vaše vlastní pseudoturné po Floridě, kde jste si nechal od emigrantů zaplatit a pak je všechny popľul, je nějakým osobitým příkladem vaší vlastní upřímnosti? Tak to na Slovensku je?

Co je týká potravy - to je v Americe (aspoň dle MM) taky jedna velká katastrofa. Američani jsou lidé tlustí, obézní, s nadváhou. Markovičovi "je známe, že v Amerike nikto doma nevarí" (asi to psaly slovenské noviny). Proto se americká rodina "nadlábne - a poriadne - na noc". Hovada. "Frčia polotovary, narychlo ohrievané predvarené všeličo". Markovičovi, otec a dcera, to řešili domácí kuchyní - vařili šulánky s mákem. "Pól kila máku v Amerike nezoženiete", domnívá se MM. Máku by museli koupit údajně "sto päťdesiat 34gramových škatuliek" - což mi začalo připadat jako v tom vtipu, když přijde kráva do obchodu a ptá se: "Máte kilo máku?" a oni odpovídají "Ano, krávo, máme!" a tak se to kilo po kile stupňuje, až dojdou k metráku máku a kráva udiveně povídá "Jé, vy ale máte máku!" Jenže tady nenakupovala kráva, ale Markovič mající problémy se "stopami, palcami, lyžickami". Takže asi pak použil v článku zmíněného způsobu, jak to dělá manžel jeho dcery, který "poťažká mäso v ruke a povie: ,to bude presná libra´". Možná kdyby Markovič vzal ho hrsti svůj rozum, místo libry masa - možná by ani nenapsal tak neuvěřitelně hloupou reportáž. Možná napsal. Kdo ví?

Zajímavým fenoménem článku je i všudepřítomnost Markovičovy superdcery, údajně, jak on píše "amatérskej filmografičky". Ta amatérskosť musí zřetelně hraničit s pitomostí, soudě podle popisu, jak MM s dcerou v Miami hledali hotel Ritz, kde se podle "amatérskej filmografičky" natáčel "Někdo to rád horké". Takže se nakonec ve své jednoduchosti a prostotě vyfotili na schodech starého hotelu Ritz a ještě se divili, že o tom nikdo neví. Bodejť by věděl, když se to tam nenatáčelo! Kdyby se ovšem podívali na internetu do IMDB (International Movie Database) tak by zjistili, že byli někde úplně jinde a film se natáčel na opačné straně Ameriky v Hotel Del Coronado v San Diegu, v Kalifornii! Úplně nejpřístupnější důkaz, dostupný i filmografům-amaterůmm jako Markovičova dcera je na http://us.imdb.com/Locations?0053291

Předpokládám, že příští podobná akce bude, že se Milan Markovič s dcerou nechá vyfotit v Bratislavě se sídlištěm Petržalka v pozadí a budou to vydávat za fotografie z Magnitogorsku v Rusku. Podobnost bude určitě větší než mezi Ritzem na Floridě a Del Coronado v Kalifornii...

Nevím, co přesně dělala Markovičova dcera na tomto pseudoturné, protože podle své internetové stránky, která vychvaluje její sexualitu, smyslnost a miniaturní kusy spodního prádla, by mohlo jít i o "lap dancing". Možnost, že by chudák děvče umělo tak špatně anglicky, aby nevědělo a bylo neschopné porozumět, co se to tam vlastně o něm na její vlastní stránce píše, pokládám za nepravděpodobnou. Jdete se tam podívat - je to příležitost k zamyšlení...

Z Markovičova textu ale naopak vyplývá, že rozhazovačný slovenský emigrant Roman Paulik zaplatil pobyt a letenku nejen jemu, ale i paní dceři. Zřejmě se mu zachtělo zvráceného požitku poslouchat její verzi "country" v akcentované nemelodické angličtině (soudě podle vzorků jejího zpěvu na webové stránce) - to je asi jako kdyby rodila Kanaďanka že Sudbury přišla zpívat slovenské lidovky na Detvu... juch juch juch! a na její webstránce popisovala "aké má malé gaťky pod hentou sukňou!"

Svůj diatribe končí Markovič výzvou "Nehrňte sa do Ameriky". Správně. A doufejme, že se tím bude řídit sám a už se tu neukáže. A když - tak za svoje prachy. Pro jistotu pošlu Markovičův článek z DOFO i Romanovi Paulikovi - jen aby byl informován. Roman Paulik je ten, který Markovičovi i jeho beznadějné dceři tenhle junket zaplatil.

Váš premiér Dzurinda kdysi řekl, že komunisti na Slovensku nemohou být potrestáni, protože prý na to není "spoločenská objednávka". A tak mne napadlo, zda tenhle mentálně poslabší článek napsal Markovič z vlastní pitomosti, alebo na to bola „spoločenská objednávka".

Rosťa Hedvíček (Florida, nikoliv Velký Krtíš)