Leden 2007

Ruce pryč od Ruska, mizerové

Jan Kovalík

Česká policie rozehnala demonstraci Gruzínců v Praze a soud to rebelům spočítal. Rozhořčení, které Jimi Dabrundasvili cítil, se už prostě nedalo snést. Každý den letošního horkého podzimu přinášel internet nové zprávy o honech na Gruzínce v ulicích ruských měst, o jejich ponižování a deportacích a Jimi přecházel po svém pražském bytě jako v kleci. Coby šéf zdejšího spolku gruzínských krajanů cítil, že by se něco mělo dělat. Že ruská politika mstící se jeho staré vlasti za snahu vymknout se vlivu Moskvy a uzavřít spojenectví se Západem nabrala obrátky, ke kterým by se prostě nemělo mlčet. Když pak v Rusku při jedné z protigruzínských razií zemřeli dva lidé, Jimi si řekl – dost. Obtelefonoval členy svého spolku rozeseté po Česku a svolal je k pokojné demonstraci před ruskou ambasádou v Praze. Desátého října se jich tam nakonec sešly dvě desítky.

„Všechno proběhlo hladce,“ vzpomíná Jimi, „jen jsme skrz plot prostrčili maketu poštovní obálky, jako protest proti ruské blokádě obsahující i zrušení poštovního styku. A o tom jsme policii předem informovali.“

Žaluji

Jimi si na demonstraci kromě obálky přinesl i transparent s obrázkem ruského vojáka s hákovým křížem na rukávu, jak těžkou botou pošlapává území Gruzie. „Ruská duma: Mrtvý Gruzínec, dobrý Gruzínec,“ stálo nad obrázkem. Celou demonstraci mával Jimi svým plakátem nad hlavou, až ke konci, kvůli rozhovoru s novináři, požádal kamaráda Zuraba Laliashviliho, aby mu transparent chvíli podržel. Právě v tu chvíli se ale do akce pustila česká policie. Tajní postávající dosud opodál naložili Zuraba s Jimim do auta a odvezli je na policejní stanici v Bartolomějské ulici. „Vůbec jsem nechápal, co se děje, a pěkně mě to vyděsilo,“ říká Jimi.

Na stanici to šlo ráz na ráz. Dvojice demonstrantů si vyslechla obvinění z „podněcování nenávisti k ruskému národu nebo k omezování jeho práv a svobod“. Případ pak putoval na pražské státní zastupitelství, kde policejní verzi obratem potvrdili a už za deset dní měli hotový návrh, jak Gruzínce potrestat. A soudkyně Gabriela Hüttlová tak za dalších 14 dní opravdu učinila: oba muže uznala vinnými a ve zkráceném řízení je odsoudila ke čtyřem měsícům vězení s roční podmínkou.

Jimi i Zurab se proti rozsudku odvolali, takže paní Hüttlová svůj verdikt s odkazem na neukončenost celé věci nechce komentovat. „Přijďte, až bude po všem,“ říká do telefonu. Státní zástupkyně Jindra Janáčová je o správnosti svého rozhodnutí přesvědčená. „Nesoudím je za to, že byli na demonstraci. Ale ten plakát mluvil sám za sebe. Hákový kříž, uniforma. To je jasná zpráva,“ říká Janáčová. Z plakátu bylo ale zřetelné, že se jedná o karikaturu k vyjádření politického názoru. „Podívejte,“ dodává žalobkyně, „já jsem přesvědčená, že ten plakát naplňuje podstatu trestného činu.“

Senátor a ruce pryč

Oslovení právníci kroutí nad postupem státní zástupkyně a soudkyně hlavou. „Nelze to chápat jinak než jako zásah do ústavou daného práva svobodně rozšiřovat informace,“ říká advokát Tomáš Sokol, podle kterého je zřejmé, že plakát ani hesla neútočí na konkrétní osobu nebo skupinu, ale na stát.

Na Jimim jsou při debatě o rozsudku patrné rozpaky. „Vybral jsem si Česko jako nový domov, protože se tu mohu věnovat, čemu chci. Je to vyspělejší a svobodnější země. Ale tohle je omezování svobody projevu,“ říká šéf krajanského spolku, kterého trápí i to, jaký dopad má jeho „kauza“ na aktivitu místních Gruzínců. „Lidé se teď budou bát přijít na demonstraci,“ říká Jimi. „Navíc při tom byla televize, takže v Gruzii viděli ve zprávách, že Česko se staví na stranu Ruska a potírá protiruské demonstrace.“

Podle Jiřího Kopala z Ligy lidských práv jsou případy jako tento nebezpečím pro svobodu slova v Česku. „Nemělo by to být, ale když situaci v terénu špatně vyhodnotí policista, není to až zase tak velký problém. Rozhodnutí státní zástupkyně a soudkyně je ale opravdu děsivé,“ říká Kopal.

Zdaleka ne tak naléhavě to ale vidí zdejší politici. Fakt, že v demokratickém Česku byli odsouzeni lidé za nesouhlas s agresí, které se na jejich zemi dopouští Ruská federace, nevyvolal na české politické scéně žádný viditelný rozruch. „Ministru spravedlnosti nepřísluší se vyjadřovat k rozhodnutím nezávislých soudců a státních zástupců. Mohl by se dopustit neoprávněného zásahu do nezávislosti justice,“ zní odpověď z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.

Jediný z politiků, který se za odsouzenou dvojici postavil, je senátor Jaromír Štětina. „V Gruzii se jedná o regulérní teritoriální agresi,“ říká muž, který kdysi stál u zrodu humanitární organizace Člověk v tísni a dodnes je brán jako velký znalec Ruska a Kavkazu. „Upozornit na to formou demonstrace je právo každého z nás. Proto považuji v této kauze postup policie a justice za naprosto protiprávní.“ Jak tedy senátor hodlá Gruzíncům pomoci? „Chci se zúčastnit odvolacího řízení,“ říká Štětina. „A přijdu na něj s transparentem Ruce pryč od Gruzie.“

(Respekt, www.respekt.cz)