Leden 2007

Komu se hodila smrt špiona?

Andor Šándor

Zbavily se ruské tajné služby nepohodlného kritika Putina, nebo bylo všechno jinak? Jak je možné, že lze v centru Londýna zabít člověka za pomoci radioaktivní látky? Tak to jsou hlavní otázky, které si kladou odborníci, ale i široká veřejnost především ve Velké Británii.

Jaké indicie hovoří pro to, že za vraždou stála ruská tajná služba:

- Ruské tajné služby se zbavovaly nepohodlných politických protivníků, oponentů režimu a přeběhlíků již od dob bolševického Ruska. Jenomže tento způsob „práce“ byl opuštěn ne později než koncem šedesátých let minulého století.

- Zavraždit někoho tím, že se mu podá radioaktivní látka, to vyžaduje velkou profesionalitu, také i z důvodu toho, aby se podávající sám nekontaminoval. Obstarat si radioaktivní izotop polonium 210 lze relativně složitým způsobem. V suši baru a Metropolitním hotelu, které Litviněnko navštívil, se našly stopy radioaktivního záření. Tato fakta a výše uvedené argumenty jakoby předjímaly, že za tím nemohl stát nikdo jiný než zkušení zpravodajci. Jenomže v dnešním světě globalizovaného organizovaného zločinu máte-li peníze, hodně peněz, pak to není tak nemožné.

- Kritika ze strany Litviněnka poškozovala „dobré“ jméno ruské vlády a prezidenta osobně, a to vše v kontextu nedávné vraždy novinářky Politkovské. Jenomže Rusové jsou poměrně dlouhou dobu a vážně kritizováni za politiku vůči Čečensku, včetně zpochybňování skutečných příčin především pro zahájení tzv. druhé války.

Co hovoří proti tomu, že to byli Rusové:

- Putin by musel být blázen, aby schválil vraždu Litviněnka v čase, kdy bude na summitu v Helsinkách jednat o strategickém partnerství s EU, na kterém jeho vládě velmi záleží.

- Rusové věděli, kde Litviněnko v Londýně bydlí a často jej zástupci ambasády navštěvovali. Že se zřejmě nejednalo o přátelský čaj o páté je více než pravděpodobné. Kdyby za vraždou stála buď SVR (civilní rozvědka) nebo GRU (vojenská rozvědka), na rozdíl od mylně uváděné FSB (kontrarozvědka), měly řadu jiných možností, jak se přeběhlíka zbavit. Jako velmi případné by se například jevilo využití jeho podnikatelských aktivit s tím, že by byl vylákán do jiné země, kde by možné prozrazení nemělo tak závažný politický a diplomatický dopad, a tam odstraněn. Na stabilitu ruské vlády a Putina je rovněž potřebné se dívat očima obyčejných Rusů. Jestliže Putin přežil velmi problematický zásah ruských speciálních sil při osvobozování rukojmích v moskevském divadle Na Dubrovce, při kterém bylo mnoho mrtvých, a stovky zabitých dětí při osvobozování školy v Beslanu, pak jakkoli odporný zločin vraždy Politkovské, který nelze bez důkazů hodit na vrub vlády, by mu nemohl uškodit.

- Litviněnko nebyl žádné zpravodajské eso. V ruském systému žádný podplukovník nesedí na důležitém místě, natož aby se s ním bavili generálové. Tvrdil totiž, že mu generál Trofimiov sdělil, že Romano Prodi je agentem FSB. Přeběhnutím velmi pravděpodobně neohrozil žádné zpravodajské operace Ruska v zahraničí. Ruské tajné služby nesáhly, a mohly, k likvidaci Olega Gordějevského, skutečného esa, který svojí zradou v dobách studené války vážně poškodil operace Rusů především na území Velké Británie. A to tehdejšímu SSSR ani zdaleka tak nešlo o dobré vztahy s Londýnem, jako dnes.

- Litviněnko zřejmě pracoval pro Berezovského již od poloviny 90 let. Stal se jeho nástrojem kritiky v boji s Putinem. Knihu „FSB bourá Rusko“, kterou napsal, lze bez přehánění nazvat zpravodajskou pomstou FSB a mnohá tvrzení pochází od Berezovského. Paradoxně by to mohl být právě okruh osob od Berezovského, kterému by neobjasněná smrt Litviněnka nahrávala v boji s Putinem a ve snaze o jeho diskreditaci v očích západního světa.

Vražda je jeden z nejodpornějších zločinů. Přesto by bylo rozumné vyčkat závěrů vyšetřování s nadějí, že se snad dozvíme, jak to skutečně bylo. Londýn zcela jistě nepodlehne politickým tlakům a jeho policie odvede kvalitní práci. Žádné podezření nelze nyní vyloučit.