Leden 2007

Důstojnost a čest Litviněnkových vrahů

Martin Uhlíř

Stopy radioaktivního polonia vedou z britských letadel do nitra ruských tajných služeb. Přesto zatím nelze říci, kdo akci přikázal, a nejasný zůstává i její motiv. Smrt Alexandra Litviněnka přerůstá v mezinárodní skandál a stopy vrahů vedou do Ruska. Britští fyzici již prý našli tamní pracoviště – zdroj radioaktivního polonia, které bývalého kontrarozvědčíka zabilo. Ale i kdyby se tato zpráva z britského tisku nepotvrdila, radiace na palubě letadel British Airways hovoří jasnou řečí.

Váhu mají i podezření, o nichž hovoří Mario Scaramella, italský vyšetřovatel, který se podílel na rozkrývání sítě ruských agentů v Itálii. Scaramella se sešel s Litviněnkem v Londýně 1. listopadu – v den, kdy byl Litviněnko otráven – proto, aby ho varoval, že agenti ruských tajných služeb a členové organizace Důstojnost a čest chystají vraždu „nepřítele Ruska č. 1“ a „jeho druhů ve zbrani“ – tedy miliardáře a Putinova kritika Borise Berezovského, Litviněnka, Scaramelly a italského senátora Paola Guzzantiho, předsedy takzvané Mitrochinovy komise, která vyšetřovala činnost ruských zpravodajských služeb na italském území.

Členy organizace Důstojnost a čest jsou bývalí agenti ruské zahraniční rozvědky SVR. Organizace se oficiálně věnuje hlavně humanitárním aktivitám, například pomoci potřebným dětem, v minulosti ale byla zapletena do některých neprůhledných špionážních operací. Jejím šéfem je Valentin Veličko, někdejší zpravodajský důstojník. „Naším úkolem je zavést v zemi pořádek, s možností ustavení diktatury zákona. Jsme užitečná zátěž, a když se vody rozbouří, přinášíme stabilitu,“ cituje britský Daily Telegraph jeden z dřívějších Veličkových výroků.

Trochu toho rozlijte

Veličkovi muži ovšem nejsou jedinými podezřelými. Není vůbec jasné, proč si vrazi počínali tak amatérsky. Jako by vůbec nevěděli, jak výraznou stopu zanechává radioaktivní polonium, s nímž pracovali. Pro agenty Scotland Yardu s příslušným detektorem bylo hračkou ji sledovat. Například v londýnském hotelu Millenium, kde se Litviněnko v osudný den sešel s jiným bývalým agentem Andrejem Lugovým, se radioaktivní stopy našly na podlaze jedné z místností a na vypínači. Naměřená radiace byla tak silná, že musela pocházet z primárního zdroje, nikoli z polonia v Litviněnkově těle. Polonium se našlo i na palubě dvou letadel British Airways. O jednom z nich, letu BA 875, který směřoval z Moskvy do Londýna 25. října, se experti domnívají, že jím radioaktivní látka do Británie přicestovala. Její stopy byly nalezeny na sedadlech a v zavazadlových skříňkách nad hlavami cestujících. Je zřejmé, že polonium unikalo z přepravních nádobek. Tento radioaktivní kov lze nejsnáze transportovat v roztoku. Z pečlivě uzavřené nádoby by se ale dostat nemohl. Znamená to, že kdosi nedokázal lahvičku či ampuli pořádně uzavřít? Nabízí se i jiné vysvětlení. Není vyloučeno, že ten, kdo s poloniem pracoval, po sobě radioaktivní stopu nechával úmyslně. Třeba chtěl ukázat, odkud jed přicestoval a kudy putoval.

Na ruské tajné služby nelze hledět jako na jednolité těleso s pevným centrálním řízením. Je to spíše změť soupeřících skupin sledujících různé zájmy a není zcela jasné, kdo komu skutečně poroučí. I když stopy vedou do nitra tohoto spletence, motiv zůstává nejasný. Celá akce může být varovným vzkazem, pokusem o Putinovu diskreditaci, atentátem na odpůrce Kremlu nebo něčím úplně jiným.

Na účast tajných služeb poukazuje i fakt, že vrazi s poloniem vůbec nešetřili. Podle fyzika Zdeňka Prouzy ze Státního ústavu radiační ochrany by k zabití sedmdesátikilového muže měla stačit méně než miliontina gramu polonia 210. Litviněnko měl přitom v těle hodnotu sto až tisícinásobně větší. Cena této dávky mohla na černém trhu dosáhnout až 20 milionů liber. Ten, kdo si vraždu objednal, si dokázal obstarat látku, kterou dokáže vyrobit pouze pracoviště vybavené atomovým reaktorem nebo urychlovačem částic. A nemusel se ohlížet na peníze.

Naopak scénáře, jež předkládá ruský tisk, moc pravděpodobné nejsou. Litviněnko měl podle nich s poloniem obchodovat a možná jej i získával pro čečenské teroristy k výrobě špinavé bomby (zbraně, která rozptýlí po okolí radioaktivní látky). Podle expertů se ale polonium 210 k výrobě špinavé bomby příliš nehodí.

Důvěryhodný ale není ani sám Litviněnko – v neděli se v britských médiích objevily zprávy, podle nichž hodlal vydírat ruské oligarchy a vládní představitele.

(Respekt, www.respekt.cz)