Únor 2007

Afrodité v patu Evropy

Martin Filip

Testem EU pro rok 2007 je Kypr. Tím, že Brusel přijal jen jeho řeckou část, se vůči Turecku vyšachoval z pozice neutrála. A Ankara mu to připomíná.

Kyperský pohled na přístupová vyjednávání Evropské unie s Tureckem se od středoevropského liší. Liší se natolik, nakolik je jiné žít v centru Evropy či na Afroditině ostrově v těsném sousedství Malé Asie: zatímco my se v novinách dočteme, že EU zmrazila rozhovory s Tureckem v osmi kapitolách, média v řecké části Kypru píší rozhořčené komentáře o tom, že Unie hodlá pokračovat v jednáních s Tureckem o dalších 27 kapitolách.

Právě Kypr je nejvýraznější třecí plochou mezi Ankarou a Bruselem. Kyperská republika, Turecko, ilegální Turecká republika severního Kypru (trvající už 33 let od obsazení tureckou armádou) a EU se drží ve vzájemném patu. Prosincový summit v Bruselu sice pokáral Ankaru za nesplnění podmínek celní unie � že nepouští jihokyperské lodě do svých přístavů a letadla na svá letiště, ale zamrznutí osmi vyjednávacích kapitol je pro jihokyperské veřejné mínění chabým výsledkem.

Řekové podle práva

�Rozhodnutí ministrů zahraničí EU se velmi vzdaluje cílům, které si naše vláda předsevzala,� shrnuje komentátor listu Cyprus Mail. Připomíná, že kyperský ministr zahraničí Giorgos Lillikas to deklaroval jasně: neotevře-li Ankara přístavy a letiště, Kypr přístupové rozhovory s Tureckem zablokuje.

Turecko na summitu nakonec jeden přístav a jedno letiště nabídlo. Kyperský prezident Tassos Papadopoulos to označil za �snahu obalamutit EU�. Zdůraznil, že každý člen Unie má právo povolit či blokovat projednávání jednotlivých kapitol přístupových rozhovorů s Tureckem.

Kyperské ne ale nemusí být definitivní. �Prozkoumáme každou kapitolu podle stávajících podmínek a tureckého přístupu k ní,� vyjádřil se prezident diplomaticky před Vánoci. Kyperská strana přitom opakuje své požadavky vůči Turecku a správě severního Kypru, v nichž nejčastěji zaznívá město Famagusta. Řecký Kypr totiž požaduje vydání jeho čtvrti Varoša. Jde o někdejší reprezentativní letovisko, které je součástí okupovaného severu a zároveň tzv. zelené linie � nárazníkové zóny vojsk OSN. Hotely a pláže Varoši jsou již 33 let obehnané ostnatým drátem a pustnou.

Turci podle vzájemnosti

I Ankara opakuje své podmínky. Jde jí o vzájemnost, takže po otevření tureckých přístavů Kypru by mělo následovat přímé letecké a námořní spojení Evropy se severním Kyprem. Dosud totiž musí veškerá doprava ze samozvané republiky procházet přes Turecko.

Vůle ze strany některých států Unie by byla: Tony Blair dokonce po bruselském summitu letěl do Ankary a se svým tureckým protějškem Tayyipem Erdoganem o možnosti leteckého spojení severního Kypru a Británie jednal. To na Kypru nahrává populistům k rozvíjení kuriózní teorie: že totiž za snahou EU přijmout Turecko stojí ve skutečnosti turkofilní USA a Blair je jejich agentem. Deník Cyprus Mail označuje takové tvrzení přímo za idiotské, nicméně v médiích se v tomto smyslu vyjadřuje například univerzitní profesor Kostas Gouliamos. Ten taky přinesl do mezinárodní politiky nové slovo, turkifikace. �Dříve než přikročí Turecko k harmonizaci s Unií, posune se Evropa k turkifikaci,� řekl v diskusi v kyperském rozhlase.

V rozhovorech o tom, jaký ústupek udělat kyperským Turkům, se lídři řeckého Kypru s EU neshodnou. Německé předsednictví se chystá otevřít otázku přímého obchodu severního Kypru s Unií. Prezident Papadopoulos ale namítá: �Proč? Regulace na zelené linii umožňují vyvážet zboží přes legální přístavy naší země.�

OSN podle federace

Za vzájemnými dohady viditelně stojí otázka viny a odpuštění. Kyperský vládní mluvčí Christodoulos Pasiardis se nedávno vyjádřil, že �primárním cílem turecké strany není řešení kyperského problému, ale politické uznání současného pseudostavu�. Pro kyperské Řeky je to oprávněně děsivá představa � status quo přece začal vojenskou okupací.

Podle Turků zase nemůže kyperský problém řešit EU, je-li řecký Kypr jedním z jejích členů. �Neakceptujeme stanovisko, že Evropská unie se sklání před tlakem, zvláště jde-li o tlak ze strany kyperských Řeků,� řekl po summitu v Bruselu mluvčí tureckého ministerstva zahraničí Namik Tan. Jediným orgánem, který prý může situaci řešit, je OSN. Jenže OSN se o to již pokusila. Annanův plán na usmíření před dvěma lety kyperští Řekové v referendu odmítli.

Přesto OSN nad ostrovem nezlomila hůl. Pod mediací jejího generálního sekretáře Ibrahima Gambariho podepsali prezident Tassos Papadopoulos a vůdce kyperských Turků Mehmet Ali Talat v červnu 2006 pětibodovou dohodu. Ta sice nezavazuje strany k žádným konkrétním krokům, ale hovoří se v ní o neúnosnosti současného stavu a o tom, že jeho řešením by mělo být sjednocení Kypru založené na dvouzónové a dvoukomunitní federaci a politické rovnosti. Utopie?

(Respekt, www.respekt.cz)