Únor 2007

Machálek jako obhájce holocaustu

Emanuel Mandler

Minulou schůzku s panem Machálkem v restauraci Na Kahánku jsem si představoval jako klidné posezení Ale to jsem se zmýlil. Jen můj přítel usedl, přiřítili se k němu dva statní chlapíci z Today-News a požádali ho o rozhovor. Cituji jej do slova a do písmene:

Otázka: Pane Machálku, jak jsme se dozvěděli od našeho kolegy Brandejska, vyjádřil jste se v tom smyslu, že by bylo lépe, kdyby se o holocaustu nehovořilo. Proč?

Honza Brandejsek všechno splete. Nic takového jsem neřekl. Řekl jsem pouze, že podle mého mínění je zákaz hovořit proti holocaustu zastaralý a měl by se buď zrušit nebo upravit do znění, které odpovídá současným poměrům a potřebám.

Otázka: Proč? Holacaust byl přece ojedinělá genocida, proč by neměl platit zákaz vyslovovat se proti němu?

Myslím, že ten zákaz byl logický. Po takových katastrofách, jako byla druhá světová válka, je přirozené, když si společnost dá omezení v tom smyslu, že se o nejhorších zvěrstvech nesmí mluvit jinak než kriticky. Jenže léta ubíhají a zákaz se stane, jak se dnes s oblibou říká, kontraproduktivním. Omezuje svobodu slova.

Otázka: A vy byste měl nějaké námitky toho druhu, že se to s holocaustem přehání?

Ano, ale v jediném smyslu: že se stává jakousi černou svátostí, což je, myslím docela v pořádku. V pořádku není, že o ní smíme vlastně jen mlčet. Jestli má někdo odlišný názor od oficiálního, to nevíme, nesmí to říci. Tato pozoruhodná tabuizace nemůže prospět ani nám, ani židům. Viz právě proběhnuvší konference v Teheránu, kterou organizátoři zdůvodňovali mimo jiné tím, že Evropané nemohou svobodně hovořit o holocaustu, a tak si tedy pro svobodu musí dojet do Teheránu. Přitom na tu konferenci nepustili nikoho (ani Palestince), kdo bydlí v Izraeli.

Otázka: Jestli tomu dobře rozumíme, přesto si myslíte, že teheránská konference o holocaustu by se nekonala, kdy zde nebyl zákaz kritizovat legální pojetí židovského genocidia?

To tedy vůbec ne. To, jak se vyjadřují Ahmadínežád a jeho islamističtí stoupenci, je přece do nebe volající demagogie. I kurážné gestikulování se svobodou slova. Pravým důvodem této „vědecké konference“ je spojit protiizraelské a protižidovské síly, podpořit íránskou politiku a neutralizovat „křižáky“. Dávno před konferencí (v říjnu 2005) Ahmadínežád vyjádřil cíl íránské politiky tak, že je zapotřebí vymazat Izrael z mapy světa. Hlavním bodem útoku jeho i dalších islamistických antisemitů se stal holocaust. Je to svým způsobem přirozené. Holocaust už dnes není a existují i u nás primitivové, kteří věří tomu, že jde o pouhý mýtus, o záminku k šíření sionismu; že vlastně plynové komory neexistovaly (někdo je zřejmě dodatečně přistavěl) a slouží s ostatními pamětmi na holocaust k „prosazování židů“ ve všech oblastech života a k útlaku Palestinců.

Otázka: Vy o této vědecké konferenci hovoříte neobyčejně ostře, přestože o ní víme tak málo. Co se vlastně dá prokázat?

O tom, že nepřeháním, svědčí nedávný výrok vysokého íránského představitele: „pokud konference dojde k závěru, že k holocaustu skutečně došlo, Írán to přijme“. Írán tedy dosud „neví“ zda holocaust byl či nebyl. A pak ta témata diskusí, kupříkladu „Evropský antisemitismus a zrod sionismu“; „Nacismus a sionismus: spolupráce, nebo nepřátelství“, a tak by bylo možno pokračovat. Uvádím tyto citáty podle Lidových novin a nevím, proč by si je vymýšlely

Otázka: Domníváte se, že konference bude mít ohlas v muslimském světě?

Ovšemže ano. A abyste mě nepodezírali z toho, že fabuluji, poukážu na článek (opět z Lidových novin), v němž se autor podivuje, že žádná z nadací českých muslimů se k této konferenci nevyjádřila. Mlčet znamená souhlasit, říká se tu právem. To je, prosím, u nás, kde jsou muslimové obklopeni mořem Evropanů. Nemáme zprávy, že by tomu bylo jinak v západní Evropě, kde je procento muslimů nesrovnatelně větší. A což teprve v muslimských zemí!

Otázka: A co v nemuslimském světě?

Myslím, že jeden z hlavních cílů konference je zjistit, jak bude reagovat Evropa. Nezapomeňme, že přes problematický vztah evropských zemí k židům, zůstal holocaust jakýmsi černým symbolem Evropy (snad právě proto se o něm musí hovořit kriticky). Evropa by si tuto konferenci neměla nechat líbit. Jenže Evropa… promiňte, že odbočuji, ale Evropa je především vystavena islamistickému nebezpečí; teheránská konference je toho dokladem. Rychle se semknout dohromady a společně čelit tomuto nebezpečí, to je dnes hlavní motiv evropské integrace. „Evropa“ si to neuvědomuje. Její judaisticko-křesťanské kořeny si mnohem ostřeji a výrazněji uvědomují naši nepřátelé než my Evropané sami. Bylo by krásné, kdyby se Evropa mohla rozšířit o osmdesát milionů. Turků, jak se přeje Benedikt XVI, ale to by mohl být konec. Na hraně dvou civilizací se jejich odlišné projevy neobyčejně zvýrazňují. A Evropa by tolik potřebovala sama dojít k závěru, že musí tyto své kořeny zvýraznit. A hlavně to udělat.

Otázka: Ale vy jste chtěl ještě něco říci k té konferenci.

Jenom maličkost. Nebylo by nejlépe uspořádat jako bezprostřední ohlas na konferenci v Teheránu konferenci o holocaustu v Evropě nebo ve Spojených státech?

Možná. Děkujeme za rozhovor.

Já jsem nebyl spokojen o nic méně než redaktoři. Nemusel jsem si nic vymýšlet, všechno vymyslel pan Machálek.