Únor 2007

„Ruský“ velekrab útočí na Norsko

Lucie Mikolášková

Krab kamčatský dnes v severonorském Vadso nechybí na jídelním lístku žádné restaurace. U benzinových pump se prodávají speciální sítě určené k jeho lovu a reklamy lákají turisty na krabí safari. Zatímco pro část místních rybářů se stal obří krab, jehož rozsah klepet dosahuje i více než půldruhého metru, vítaným zdrojem příjmů, jiní kritizují ničivý vliv tohoto vetřelce na ekosystém Barentsova a Norského moře a tamní rybí populaci. Norské ministerstvo rybolovu vydalo ve snaze o regulaci výskytu velekraba v červenci nový zákon, podle něhož smí každý obyvatel nejsevernější norské provincie Finnmarky bez žádosti o povolení ulovit až deset kusů tohoto korýše ročně.

Krab kamčatský nebo také královský, jak se mu na severu Norska říká, pochází z Tichého oceánu, z oblasti kolem ruské Kamčatky. V Barentsově moři ho Rusové vysadili uměle v 60. letech minulého století. Krabům se začalo v regionu, kde nemají žádného přirozeného nepřítele, nebývale dařit, což způsobilo jeho šíření dále na jih podél norského pobřeží. V roce 1977 byl v norské zátoce Varangerfjord, při které leží kupříkladu města Vadso a Vardo, uloven první krab, jehož hmotnost může dosáhnout 14 kilogramů. V 90. letech už se hovoří o invazi „ruských“ krabů, kteří decimují místní populaci ryb.

V odchytu krabů objevili někteří místní obyvatelé zlatý důl. „V posledních letech mi stačí pracovat jeden měsíc v roce,“ chlubí se pětapadesátiletý rybář Tord ve Vadso. „Za měsíc ulovím 1100 krabů, kteří mají v průměru kolem čtyř pěti kilo. A za kilo dostanu 69 norských korun (235 korun českých),“ vysvětluje.

Podobně jako Tord loví prý ve Vadso kraby celkem 14 malých lodí. Nejlepší doba lovu je od září do února, kdy mají krabi nejvíce masa. Od září až do května se navíc tito korýši pohybují v mělkých vodách fjordu, takže za nimi není potřeba vyjíždět příliš daleko. „Letos v květnu je kluci chytali tady ve Vadso přímo z mola,“ tvrdí Anne-Lise, prodavačka v pekařství, které každé ráno nabízí bagety plněné čerstvým krabím masem. V zimě prostě stačí nechat na přílivových kamenech síť a při odlivu si dojít pro večeři,“ směje se.

Profesionální lovci tak zřejmě nemusí mít ani v příštích letech strach o byznys, který již dnes vynáší severnímu Norsku více než 100 milionů norských korun ročně (340 milionů korun českých). A turisté se nemusí obávat, že by z nabídek cestovních kanceláří vymizela krabí safari.

(MFDNES)