Únor 2007

Za vše může láska Žofie a Franciho

Luděk Navara

Potomci Františka Ferdinanda tvrdí, že se jejich praděd zřekl příslušnosti k Habsburkům. Majetek jim měl proto zůstat. Za to, že Hohenbergové dnes požadují zámek Konopiště a další majetky v České republice, může do značné míry neuvěřitelně silná láska Františka Ferdinanda („Franciho“) a Žofie Chotkové, kterou v roce 1914 ukončila tragická vražda v Sarajevu. Vtip je totiž v tom, že následník habsburského trůnu František Ferdinand si sňatek s krásnou (ale chudou a níže postavenou) Žofií Chotkovou vyvzdoroval.

Takovému nerovnému sňatku se říká morganatický. Ferdinand za něj samozřejmě tvrdě zaplatil: musel se zavázat, že jeho děti nebudou usilovat o císařskou korunu, zřeknou se všech výhod a titulů a také nebudou užívat jména Habsburk. Dostali ostatně jméno jiné: Hohenbergové. Tehdejší stařičký císař František Josef totiž velice dbal na to, aby byly dodrženy všechny předpisy a dvorní zvyklosti. František Ferdinand s ním nevycházel zrovna nejlíp. Nerovnost platila i po tragické smrti. Manželé nesměli být ani společně pochováni do habsburské hrobky u kapucínů ve Vídni.

Nespravedlnost jako výhoda

Nyní se pravnučka Františka Ferdinanda, Sofie z Hohenbergu, pokouší přeměnit tuto dávnou nespravedlnost ve výhodu. Jestliže totiž děti Františka Ferdinanda nebyly Habsburkové, neměl jim být po pádu Rakouska-Uherska ani zabaven rodový majetek, jak bylo rozhodnuto na mezinárodní konferenci po konci první světové války. Ostatně Rakouská republika, která habsburské majetky rovněž konfiskovala, právě Hohenbergům jejich majetky ponechala. Na rozdíl od Československa. To v roce 1921 rozhodlo, že konfiskace se vztahují i na děti následníka trůnu. Majetek zabavilo ve prospěch státu a děti se musely odstěhovat ze země.

Ale o konfiskaci nepanovala shoda ani v Československu. Protestoval například historik Josef Pekař, který děti následníka Františka Ferdinanda za Habsburky nepokládal. „Dům habsburský, který byl identický s vládnoucí rodinou Rakouska-Uherska a s nejvyšším arcivévodským domem, nepočítal děti následníka trůnu Františka Ferdinanda zavražděného 28. června 1914 ke svým členům. Sirotci Hohenbergů nikdy nebyli členy této rodiny, a protože je československý zákonodárce za ně považoval, došlo k tomuto zákonnému opatření... právním omylem,“ psal univerzitní profesor Gustav Turba v roce 1922. O jeho analýzu tehdejšího stavu se ostatně opírá i současný právní nárok Hohenbergů. I současní historikové připouštějí, že konfiskace byla přinejmenším sporná. Podle jejich názoru se jednalo o politické rozhodnutí. „Psychologicky bylo asi těžko představitelné, aby tento původně habsburský majetek zůstal uprostřed Čech,“ připomíná historik Jan Galandauer, odborník na dějiny habsburského rodu.

Protože dohody o majetkovém vypořádání se týkaly Rakouska i Československa a oba státy přistupovaly ke konfiskacím majetku Hohenbergů odlišně, vznikl později spor, který nebyl nikdy dořešen. Přišla válka, okupace a po ní komunistická totalita. Na konfiskaci se rozhodla upozornit až nyní Sofie.

Jak spor skončí?

Složitý spor, který si české soudy možná budou přehazovat roky, skončí pravděpodobně u Ústavního soudu ČR a ještě pravděpodobněji ve Štrasburku. Otevře-li se Hohenbergům cesta k majetku, bude nesmírně složitá. Majetek jim byl totiž konfiskován usnesením prvorepublikového parlamentu a toto usnesení by se muselo zrušit. Není vyloučeno ani trojstranné jednání s Rakouskem nebo vyřízení formou náhrady. To však v tom méně pravděpodobném případě, že Hohenbergové uspějí. „Tento spor se naprosto vymyká všem případům, v nichž jde o nároky bývalých šlechtických rodů. Dostáváme se k roku 1921,“ řekl advokát Jaroslav Brož. Upozornil, že případ byl složitější i pro něj, neboť se nemohl řídit obdobnými spory. Žádný takový totiž neexistuje.

Osud tří dětí Františka Ferdinanda nebyl zrovna šťastný. Synové se usadili v Rakousku, ale po obsazení země Hitlerem museli do koncentračního tábora, který přežili. Dcera si vzala německého šlechtice a byla po válce odsunuta.

(MFDNES)