Únor 2007

Elektronické mýto: naděje nebo propadák?

Radek Ondrášík

Od ledna u nás funguje mikrovlnný systém výběru mýta na dálnicích. Proč máme zrovna ten, má perspektivu a vyplatí se vůbec?

Na počátku roku byl spuštěn ostrý provoz elektronického mýta, které má státu zajistit solidní příjem do fondu dopravní infrastruktury, ze kterého se budou stavět nové silnice a také opravovat stávající. Je to ale vážně tak jednoduché? Pojďme se na mýto podívat trochu jinak.

Mikrovlnné nebo satelitní?

I přesto, že odborníci upozorňovali na fakt, že stavět mikrovlnné mýto je krátkozraké, protože záměrem Evropské unie je vybudovat jednotný satelitní systém pro sledování a zpoplatňování nákladní dopravy. Česká republika nakonec v pochybném tendru vybrala společnost Kapsch, která byla nejdražší a nabídla také jiný než satelitní systém, tedy mikrovlnný. Fakt, že zvítězila „mikrovlnka” by na první pohled nemusel tolik vadit, protože přesun k satelitnímu systému může nastat až po mnoha letech a prvky toho mikrovlnného lze nadále využívat. Jenže ještě před dokončením první etapy, tedy zpoplatnění dálnic, rozhodla vláda, že další etapa již bude budována jako satelitní!

Česká republika se tak zřejmě stane první zemí na světě, která bude mít rovnou dva systémy. Mikrovlnný za nehorázné peníze na dálnicích a satelitní za stejně nehorázné peníze na silnicích první třídy. Takový „luxus” si nikdo jiný nedovolil. Či spíše nikdo jiný nebyl tak hloupý, aby nebyl schopen hned napoprvé vybrat systém s dlouhodobou perspektivou. Oba systémy bude spravovat Kapsch a nákladní vozy budou muset být vybaveny dvojím systémem pro monitoring. Spediční firmy tak budou nuceny utratit peníze ne za jednu jednotku, ale rovnou za dvě.

A aby tomu nebyl konec, po sedmi letech, až vyprší společnosti Kapsch smlouva o provozu elektronického mýta a bude se vybírat v novém tendru nový správce, bude přebudován i stávající mikrovlnný systém. Česká republika tak bude mít nakonec satelitní systém, který původně nechtěla, i když jej všichni odborníci doporučovali. A mezitím si musela projít dobou stavění obludných mýtných bran a hlavně utratit zbytečné miliardy korun.

A nyní trocha čísel. Český stát zaplatí za deset let provozování elektronického mýta a za samotnou výstavbu 14,5 mld. Kč. Při předpokládaném výnosu okolo 3 mld. ročně by přinesl provoz systému za sedm let, což je jediná jeho současná jistota, cca 21 mld. Kč. Českému státu tak zůstane zhruba sedm miliard, což dělá asi miliardu Kč ročně. To je výběr na úrovni, kdy kamiony měly pouze dálniční známky, a to je zjevně málo. Co s tím? Soudný člověk si řekne, že by si zástupci státu měli minimálně nasypat popel na hlavu, ale oni? Oni si řekli ne. Když mýto, tak všude a pro všechny. V tuto chvíli jsou mýtem „zasaženy” jen kamiony s hmotností nad 12 tun, a to se má brzy změnit. V budoucnu se počítá s výběrem mýta od každého vozu nad 3,5 tuny. Pak by se měl roční výnos až ztrojnásobit.

Navíc přibude druhá etapa zpoplatnění silnic, která zasáhne i silnice první třídy, ale s tou v tuto chvíli ani nemůžeme kalkulovat. Ať už pro ní bude zvolen mikrovlnný nebo satelitní systém, bude výstavba představovat další náklad, který bude umořován další roky. V druhém případě to navíc bude vrchol absurdity, satelitní systém jsme mohli mít ihned a ušetřit si současné „mikrovlnné hrátky”.

Vše výše uvedené jen podtrhuje absurditu celé situace. Současný systém, který byl pro stát velmi drahý, přinese po odečtení nákladů do státní kasy jen o málo větší částky než tomu bylo v době zpoplatnění dálničními známkami. Řešením tak nakonec nebude elektronické mýto jako takové, ale vyšší zpoplatnění průjezdů některých vozidel a zpoplatnění nových úseků silnic. Navíc nižší než očekávaný výběr mýta svědčí o tom, že kamionů u nás opravdu o něco ubylo nebo se minimálně přesunuly mimo dálnice. Nebyl náhodou úbytek kamionové dopravy jedním z cílů zavedení mýta? I kamion, který neprojede po českých silnicích, představuje ušetřený náklad pro správu silnic, jenže tak daleko ve svých kalkulacích naši současní zástupci nejdou. A tak vymýšlejí, jak udělat systém rentabilním a budou zpoplatňovat další vozidla i silnice.

To vše nakonec přenese veškeré náklady jen na nás, spotřebitele převáženého zboží. Jsme zkrátka v začarovaném kruhu, řešíme jen to, jak více či méně efektivně dostat peníze z kapes daňových poplatníků do výstavby silnic, protože nikdo jiný je prostě nezaplatí. A vsadíme se, že cestou „Spotřebitel - čokoláda v obchodě - výrobce čokolády - převozní firma - Kapsch – stát“ to nejefektivnější nebude.

Mýto jako naděje?

Pokud jste doufali, že elektronické mýto přinese státu peníze, za které se zlepší stav našich komunikací, jste vedle. Mýto nepřinese státu téměř nic navíc a pokud přinese, tak to nebude shůry, ale z našich kapes. Kvůli mýtu totiž zdražila část autobusové dopravy, zvýšily se ceny přepravy nákladů, což se opět promítne do koncových cen a celé elektronické mýto tak zaplatí opět spotřebitelé. Ti navíc přišli o měsíc platnosti své dálniční známky, kterou si v dobré víře koupili jako 14měsíční, a vlastně jen živí dodavatele mýtného systému, který jako jediný odejde z celé věci s úsměvem. A dost možná i ty, kteří se zasloužili o to, aby zakázku dostal právě tento dodavatel. Všichni ostatní systémem jen trpí, bohužel.

Snad jediným pozitivem je fakt, že přes všechny problémy, soudní zákaz výstavby, zpoždění při tendru se společnosti Kapsch podařilo spustit systém dle původního termínu. Je sice pravda, že mnohé z bran nedostaly stavební povolení, jedou na záložní dieselové agregáty, ale fungují a peníze vybírají. Ale to je opravdu dost málo důvodů k radosti.

(AutoRevue.cz)