Březen 2007

Postupné přiznávání pravdy

Ross Hedvíček

Je bohužel smutnou skutečnosti, že když přijde na jejich národní minulost, tak se i jinak normální a sympatičtí Češi okamžitě změní v patologické lháře. Od husitských teroristů, obrozeneckých buditelů, přes Rukopisy královodvorské a zelenohorské, falešné Jiráskovy dějiny, potroublého Nejedlého až po dnešní české "propagandisty" (protože historici to určitě nejsou). Lhaní je v Češích "embedded" jako math-coprocessor v Intel chipu, je to v nich už generacemi natolik zabudované, že sami už své vlastní lhaní nevidí coby lhaní – myslí si, že "na to mají jiný názor" nebo "oni to vidí jinak". Nakonec to dopadá jako na české Wikipedii, kde je zakázáno psát historická fakta o komunistickém Československu, protože přítomni neokomunisté "to vidí jinak".

Když jsem před lety zveřejnil článek "Tušení doktora Součka" a několik článku následujících, které se jen okrajové zaobíraly nijak neutajenými a nikoliv novými záležitostmi okolo zrůdných mengelovských a pseudovědeckých československých komunistických "vědců" na lidech, pochopitelně jsem netušil, jakou jsem vlastně utrhl lavinu. Českoslovenští vlastenci vřískali jak čerstvě vylíhnutá housátka, dupali, spílali, plivali a pěstičkami hrozili. Byli i obojetnici "ani ryba ani rak" na plotě sedící - třeba Neviditelný pes ihned vydal rozhořčeně prohlášení o tom, jak hluboce lidsky neodpovědný je ode mne takový článek (a vzápětí na to začal sám na totéž téma psát knihu). Mladofrontovští "investigativci" Navara s Gazdikem ihned po mém článku napsali svůj vlastní, pravící, že jsou to všechno pomluvy a žádný místní soudruh historik to nepotvrdil (v Česku platí, že když to nemáte potvrzené nějakým komunistou, tak to není pravda) a pak hned začali chrlit své vlastní články.

A teď se povedlo pořádně zaškobrtnutí i České televizi. Právě jsem shlédl jejich o tom, jak ČSLA (Československá lidová armáda) ještě v sedmdesátých letech prováděla pokusy s LSD (Lysergic acid diethylamide) na svých vlastních důstojnících - a dokumentovala to promítnutím části filmu, který sami čeští armádní Mengeleové během pokusu natočili. Čtyři pokusní králíci ve starém dokumentárním filmu jsou důstojníci štábu raketového vojska ČSLA (tak to aspoň bylo řečeno ve filmu) v hodnosti podplukovníků (to je vidět). Komentátor pořadu zcela idiotsky tvrdí, že skutečná identita důstojníků není známa, protože byli identikováni čísly jen 1, 2, 3 a 4. Předpokládají, že takovéhle blbosti český divák sežere i s navijákem (asi mají pravdu, sežere). Přitom hloupě řeknou, že to byli důstojníci štábu raketového vojska, hodnosti a tváře jsou viditelné v detailu. Kolik podplukovníků asi měl "štáb raketového vojska ČSLA" v sedmdesátých letech? Dvacet? Třicet? Není možné najít seznam, najít jednoho žijícího, který by podle obličejů poznal ty ostatní? To je detektivní úkol příliš snadný i pro místního esenbáka z Vejprt, vyšetřujícího krádeže slepic! Ovšem, pro reportéra České televize s jeho geneticky zabudovaným lhaním o minulosti je to nerozluštitelná záhada.

Pokusy na zajatých amerických vojácích jsou v pořadu České televize také zmíněny, ale jen takovým zamítavým pohrdavým způsobem z úst jakéhosi armádního "historika". Čas na přiznání tohohle svinstva ještě nedozrál. Možná až za dalších deset let. Možná za víc. Přiznání pokusu na jejich vlastních lidech československým lhářům trvalo třicet let. Takže dalších třicet let asi bude trvat, než se dozvíme, že dělali pokusy i na amerických válečných zajatcích. V Praze ve Střešovicích a ve Slunné ulici. Tam, kde dělali pokusy na svých vlastních lidech. Tou dobou se možná dovíme i detaily o tom, jak Václav Havel vyměnil s KGB svobodu a demokracii Československa za své vlastní prezidentství a o tom, jak Václav Klaus byl agentem KGB. Ale teď ještě ne. Zatím se o tomhle v Česku ještě nesmí mluvit. Všude jinde na světě už se to ví.

Záznam výše zmíněného pořadu České televize je určitě k vidění někde na jejich website - najděte si to tam.

Více překvapivých podrobnosti o historii (dávné i nedávné) české kotliny si můžete přečíst v mé nové knize Sametový tunel, k dostání u vašeho místního knihkupce, když mu omlátíte o hlavu číslo ISBN: 80-86851-61-3. Jinak k dostání není (to víte, Česko!). A nebo si ji objednejte z téhle adresy http://www.betaknihy.cz/detail.php?k=4